Nová památková zóna v Brně by měla platit v příštím roce. Ochrání hlavně fasády historických budov
Ochránit cennou architekturu nebo historické fasády domů by v Brně měla nová památková zóna. Zástupci ministerstva kultury předpokládají, že ji resort vyhlásí v první půlce příštího roku. A to po několika letech dohadů s městem i památkáři, jak velká by tato zóna měla být a do kterých čtvrtí by měla zasahovat. Všechny strany se teď blíží k dohodě.
Chystaná památková zóna by měla obklopovat historické centrum města, respektive městskou památkovou rezervaci kolem náměstí Svobody. Druhá zóna pak má vzniknout v Králově Poli kolem Slovanského náměstí.
„Předpokládáme, že by tam měly být zahrnuty části města jako okolí Tivoli, Žlutý kopec, potom Husovice, šlo by to na jih směrem k výstavišti, Pisárky a podobně,“ doplňuje šéf Národního památkového ústavu v Brně Zdeněk Vácha.
S některými lokalitami má ale problém magistrát a chce vymezení památkové zóny zúžit, jak upozorňuje primátorka Brna Markéta Vaňková z ODS. „V tuto chvíli by nám to zasahovalo například do lokality Pisárek, kde plánujeme výstavbu sportovního areálu.“
Magistrát se obává, že by vyhlášení památkové zóny ohrozilo některé jeho projekty, třeba stavbu víceúčelové haly na výstavišti, nebo plánovanou novou čtvrť na Špitálce nebo rozvoj brownfieldů Mosilany a Vlněny.
Všechny strany, které se na tom podílí, tvrdí, že jednání o velikosti památkové zóny v Brně spějí ke konci. Na kompromis mezi památkáři a městem čeká ministerstvo kultury, které nakonec zónu vyhlásí. Náměstek ministra Vlastislav Ouroda věří, že dohoda je velmi blízko a památková zóna by mohla být vyhlášená v první polovině roku 2020.
Vnější ochrana
Památková zóna tak vyřeší soudní spor Brna s ministerstvem o asi čtrnáct set pozdně zapsaných památek, které ztratily ochranu. Je to jeden z hlavních důvodů, proč je důležité vyhlásit plošnou ochranu co nejdříve. V soudním sporu města a ministerstva kultury má definitivně rozhodnout Nejvyšší správní soud. Verdikt se očekává v řádech týdnů. Pokud dá soud za pravdu ministerstvu, že zjednodušeně řečeno čtrnáct set domů v Brně nebude mít památkovou ochranu kvůli administrativní chybě v minulosti, tak by vyhlášení zóny tento problém vyřešilo. Jak ale doplňuje Vlastislav Ouroda, plošná regulace se týká hlavně vzhledů domů z ulice, jejich fasád. Nezakazuje majitelům změnu v interiérech.
„Památková zóna je jakousi nadstavbou územního plánování. Zjednodušeně řečeno, ten malebný charakter těchto čtvrtí bezprostředně navazujících na historické centrum by měl být zachován.“
Stavební úřad bez estetiky
Jde tedy hlavně o zachování podoby domů nebo čtvrtí tak, jak vypadají dnes. V posledních týdnech se objevila zejména na sociálních sítích, ale i v některých médiích kritika několika soukromých vlastníků různých domů v širším centru Brna, kteří oznámili, že buď budou domy s historickými fasádami bourat, anebo na střechách starých budov zřídili moderní nástavbu. Tyto změny povolil stavební úřad, který v tom ale nemá vlastníkovi jak zabránit, pokud splní všechny zákonné náležitosti. A zástupci stavebního úřadu neřeší estetiku.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Míša s AADC čtyři měsíce po genové terapii: nově drží hlavu, sedí, pije brčkem a chystá se na chůzi
-
Akce: Výbuch: ‚Sbohem, Rusko.‘ Exploze ve Vrběticích změnily českou politiku, Zeman zůstal sám
-
‚Neobsahuje odborný vstup znalce.‘ V kauze posudku pro pražský dopravní podnik padlo trestní oznámení
-
Policie řeší případ částečné demolice. S bouráním domu poškozeného povodní majitelka nesouhlasila