Nejstarším nalezeným písmem u Slovanů jsou podle archeologů z Brna starogermánské runy

11. únor 2021

Podle vědců nápis na zvířecí kosti nabourává představu, že prvním písmem, se kterým přišli Slované do styku, byla hlaholice.

Podle genetického, radiokarbonového a dalšího zkoumání vyplývá, že kost s runami pochází z období okolo roku 600 našeho letopočtu. Podle historiků ale hlaholici na Moravu přinesli Konstantin s Metodějem z Byzance až v 9. století. Tedy několik stovek let poté, co byly runy do kosti vyryty. V roce 2017, kdy kost poprvé do ruky vzala studentka archeologie Alena Slámová.

„Kostí mi proběhla rukou hromada, u této jsem si všimla zářezů. Při bližším ohledání jsme zjistila, že jde o nějaké znaky – že jde o runy, mi vůbec nedošlo, i když jsou mi známé. S kolegyní doktorkou Balcárkovou jsme se k tomu potom dopídily, že se jedná o runy.“

K analýze kosti vědci použili nejnovější genetické a radiokarbonové metody a stáří nápisu potvrdila také traseologická metoda a elektronová skenovací mikroskopie.

Následovaly pak čtyři roky bádání, z jaké doby kost vůbec je a postupně se přicházelo na to, jaký tento nález může mít dopad do současného poznání jazyků a slovanské kultury obecně.

Co je na kosti napsáno?

Sedm znaků na zlomeném žebru zřejmě patří do abecedy staršího futharku, tedy starogermánského jazyka, který používalo germánsky mluvící obyvatelstvo střední Evropy od 2. do 7. století našeho letopočtu. A skutečně se mohlo jednat o celou runovou abecedu o 24 znacích, ze které se zachoval jen ten nalezený kus v Lánech u Břeclavi. Podobných nálezů je 17 v celé Evropě. Tento nejstarší ale naznačuje, že germánská a slovanská kultura se mohly prolínat. Nejednalo se tak o nějaké konkrétní sdělení, ale spíš o učební pomůcku.

Ví vědci, zda Slované toto písmo používali?

Nad tím se zamýšlel i tým profesora Jiřího Macháčka, ale jelikož je tento nález první svého druhu, nedá se tedy přesně říct, jak moc starogermánské runy Slované využívali. Nicméně v některých historických textech se informace o tom, že Slované před hlaholicí nějaký druh písma používali, vyskytuje.

„To je pojednání o písmu mnicha Chrabra, on tam píše, že Slované již předtím používali jakési črty a rýhy, ale ta hypotéza byla pak zavržena, protože nikdo neměl konkrétní doklady o písmu používaném před rozšířením hlaholice. Teď máme vědecký důkaz o tom, že ta zpráva u mnicha Chrabra se zakládá na realitě,“ vysvětluje Macháček.

Počítání a věštění

Slované tak podle vědců runy mohli používat například pro počítání nebo k věštění. Nápisy ve starogermánských runách bývají spojovány s germánskou mytologií. Dnes se s runami lidé ale také setkávají a to především ve fantasy filmech, jedním příkladem za všechny může být Pán prstenů. Objevují se také v mnoha počítačových hrách.

autor: Petr Tichý
Spustit audio