Inka|Dobrý den, paní Jitko,
já chodím moc ráda a mám štěstí, že mám kamarádku se kterou podnikáme různé výlety po republice a přesto, že mi v srpnu bude 68 let, mám obě endoprotézy kyčlí a nově i koleno,tak chodím stále. Milují výlety po hradech , zámcích a různých památkách. Dřív jsem zvládala i Tatry, protože mám ráda i hory a skály. Chodím s pomocí holí, protože bez nich bych toho moc neušla. Zdravím všechny . Inka z Hradce Králové
Fany|Moc ráda jsem chodívala pěšky a to kamkoliv. Jenže jak mi léta přibývají, přibylo i pal kil a má chodidla začala stávkovat. Navštívila jsem proto firmu Chodím zdravě (prosím vás, neberte to jako reklamu ale jako radu mnohým!!!) Tam mi zdarma počítačově změřili jak na tom mé zadní tlapky jsou, prodali vložky do bot, ale i úžasnou obuv a teď jen hurá do přírody! Ještě do kapsy nějakou bylinku na odpuzení klíšťat a pohoda!
franz|výšlapy ? vzhledem k tomu, jsem zde v bílých karpatech, takřka na samotě, tak o špacír na luftu a v přírodě není nouze, já osobně nejraději courám po hřebeni , štreku mezi javořinou až po mechnáč mám prošlapanou, pokud není blátivou, tak si vezmu horáka a sjezdy jsou velice příjemné, není dne, abych se zde nekochal slováckými kopanicemi s výhledy na trenčín až po jaslovské bohunice a v případě příznivých povětrnostních podmínek až na kriváň, to že pokud potkáte živáčka, tak je samozřejmou slušností, ba bych děl i povinností ,si vyměnit informace....kdo, odkad, kam, co se děje u vás a skončíte možná i u toho, že naše a jejich koza před 100 lety byla např. rodina..... zdravím z chaloupky pod lesem v bílých karpatech pan franz, pokud se stane, že nesdílím setkání s člověkem delší čas, tak sjedu z kopců a navštívím třeba jak včera luhačovice ............a zážitky, jo, mám z lońského roku, když na hřebeni, který tvoří moravsko-uherskou hranici, jsem potkal ženštinu s pejskem, na dotaz čím se živí, tak odpověděla že hraje, a já na který-že to hudební nástroj ? , prý divadlo ,film a také ráda maluje. na dotaz co ? prý je to takové naivní malba.....rozhovor byl přerušen turistou, který si vedl též domácího mazlíčka a ti dva se tak rozštěkali, že jsem se rozloučil a šel svojí cestou, v hlavě mi vrtalo kdo-že byla tá osoba ? , ty velké oči jsem kdys viděl na televizní obrazovce a po chvílce vzpomínání bylo jasno, ano, jak tá ženština, tak i její máma s nevšední láskou malují i když styl naivismu není ten co mi je srdci blízký, to vídeňská škola např. s theodorem von hörmann je to ořechové, ale to snad příště.............ale tá ženština byla očividně překvapena, že ji zná takřka všichni, tak ten strýček na kopanicích se musel ptát, jaké to má záměstnání...........
frantisek svaricek |Dobrý večér p.Jituško a posl.N.L.Já osobně jsem na pěši tůry moc nechodil,protože moje řemeslo bylo tak náročné že jsem si rád po práci odpočl,vyjímka byla,když jsem šél s manžélkou na muziku.Co se týče blouděni ,tak to jsem zažil při zpátečni cestě od pana SAPÍKA ZNÁMÉHO KUCHAŘE Z JEHO RESTÁURACE V OBCI KLOKOČNÁ. DO HOTELU V BENEŠOVĚ.Navigace mě zavedla do lesa ,a v tom lese jsem bloudil celou hodinu ,a to bylo v jedenáct hodin večér. nakonec to dobře dopadlo a já mám zážitek na celý život.Zdraví FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
Marek|Dobrý den, Procházky nepatří k mým oblíbeným aktivitám - občas chodím po zámcích a hradech, ale rychle se unavím, a když jsou tropy, dělá se mi špatně. Marek.
Daniela Berlin|Dobrý večer paníLukešavá. To vám musím vyprávět. Mám sestřenici Haničku, prostě neuvěřitelný člověk. Při normální denni povinnosti jako vařeni úklid atd. Denně dělá opravdové tůry . Bydlí v Ústí n. Labem s překrásným okolím . Chodí prostě každý den jiným směrem a to nejmíň 10 km a bude jí příští měsíc 68 let . Tak tomu říkám tůry. Já s manžele jsme dokud nám to nohy dovolili také rádi chodili ,ale jednou jsme šly z Liberce na Českou chalupu po značkách, samo zdřejmě jsme zabloudili a na českou Chalupu jsme nedorazily. Ale chodili jsme dokola a dostali se na zpět do Liberce. Pŕeji všem hodně zábavy s vámi paní Lukešová , krásný večer Daniela
Marcela|dobrý večer , den co den nachodíme v práci několik kilometrů, když uklízíme nepořádek po lidech , kteří neví že existují odpadkové koše nebo kontejnery. A to den co den , od 6.00 do 14.30 hodin . Ale jinak s dcerkou Adélkou chodíme každý den na nějaká místa , která máme už zběhlá a které známe. Jsem z Děčína. Pamatuji si jak jsem malou Adélku, vzala z Děčína z Podmokel do Děčín - dolní Žleb , šlo nás více protože chodíme do evangelického sboru. A spolu s těmi lidmi jsme tenkrát měli takovou pěší tůru , kdy se v 7 hodin ráno jelo do dolního Žlebu , a od toho kostela co tam je se po bohoslužbě šla ta trasa zpět. No přišli jsme domů , a Adélka byla takového názoru. Že i když to je pro ní dost dlouhá cesta. Tak chtěla druhý den jít tu cestu znova. Nebo si pamatuji, když jsme s evangelickým sborem , se jelo na Děčínský sněžník , okr. Jílové u Děčína. A ze Sněžníku těch 12.5 Km se šlo do Děčína do Podmokel . Pro Adélku žádný poroblém , zvládla i takovou to cestu . A to jí jsou 4 roky. Sice chvilkama chtěla vzít za krk , na ramena, ale šlapala celou cestu a ještě z toho měla srandu. Přeji hezký večer Marcela z Děčína
Ozéfek|Dobrý večer Jituš. Já spíš mám rád cykloturistiku.A to potom šlapu do pedálů,jako večerníček.Zdravím Františka do Židliček. Ozéfek ze Štramberka
Dana|Dobrý večer, paní Jitko, každé téma Noční lny je zajímavé, i to dnešní tak trošku sportovní. Já v mém věku - už mám k sedmdesátce nakročeno - jsem ráda, že se můžu zatím dobře pohybovat a hlavně sama bez pomoci. Doktor mi zakázal kvůli zádům jezdit na kole a tak chodím všude pěšky. Dala jsem si takový závazek, že denně musím ujít aspoň 5 kilometrů. Mám krokoměr, takže si to kontroluju a když se mi podaří, tak ujdu i těch 1O. Chodím ráda, bohužel mám nemocného manžela, tak nemůžu na nějaké turistické výlety, abych nebyla daleko od domova. A tak vyrazím i několikrát denně, jak mám volno. No a budu čekat v Noční lince, kam naše posluchače zavedou turistické chodníčky.
Dobromila Atalovičová|ZDRAVIM VAS JITUSKO A VSECHNY MOJE INSPIRACE NA TURISTIKU VYLET DNES JE KRASNY DEN NA VYLET MY PUJDEM HORY LESY LOUKY ROVINA TO JE NASE DOMOVINA TO JE DOMOV NAS KAZDY TAM SVOJE MISTO MAS VYKROC TOU SPRAVNOU NOHOU NA TURISTIKE JEN POHODU ZADNOU NEHODU BYLA JSEM CLENKOU TURISTA CSR CHODILI SME STANOVAT NA MNOHE MISTA TED MAM TURISTIKU DOMA BYDLIM POD VYSOKYM KOPCEM KDYZ HO ZDOLAM TAK TO CITIM UZ NEMLADNU TAK JE TO TAK VSEM VSE DOBRE POHODU ZDRAVI ZDAR A SILU DOBROMILA SLOVENSKO POZDRAV SLOSNICA ORECHOV VALASSKO
Bohumír šternberk|O jarních prázdninách jsem se vydal s našimi vnuky, na výlet do Jeseníku- Karl. Sdudánky. Tam odsud busem na Ovčárnu. Počasí se rychle měnilo, přesto jsme se vydali na tůru na Pradět Hrůza když si na to vzpomenem. Fujavice jakou nepamatuji, zledovatělý povrch cesty, zkrátit cestu mimo, skrz počasí nešlo. S velkou námahou jsme to však zvládli a postavili jsme se k tomu jako chlapy! Spokojeni jsme nastoupili do busu nazpět a hlavně do tepla. Zdravím všechny.
Ladislav z Olomouce|Dnešní téma u mě vyvolalo vzpomínky na dobu, kdy jsem byl ještě zdravý a pěší túry měly popřední místo mezi aktivitamy volného času.
Pořídil jsem si totiž roční jízdenku na vlak (v roce 2007 byla její akční cena 20000,-) a projel všechny zajímavé turistické cíle v Česku. Vystoupil jsem zpravidla v okresním městě a po jeho prohlídce jsem obešel zajímavá místa v okolí a pak sedl na zpáteční vlak do Olomouce, někdy to byl až poslední vlak v tom dni (na vzdálenější okresy jsem si vyhradil vícedňové výlety s ubytováním).
Pokud bylo možné, tak jsem využíval turistické značení, které je možná nejlepší na světě, což jsem si uvědomil při srovnání se značením jinde v Evropě. Nechtěl jsem jen pasívně využívat naše turistické značení a tak jsem se dal k dobrovolným značkařům a několikráte, podle potřeby, před turistickou sezónou většinou s parťákem Pavlem vyrazil do přírody vybaven kisničkou kde byly barvy, štětce, zahradnické nůžky, pilka, drátěný kartáč, špachtle a stěrka na kůru. Dobrovolného značkaře jsem dělal 11 let, než mě nemoc další pokračování znemožnila.
A tak si někdy zavzpomínám a když se dostanu někdy do míst, kde jsem značil, hrdě se hlásím k autorství. Moje stopy, kde jsem značil, jsou hlavně na Svatém Kopečku a okolí, Šternbersku, Bouzovsku a Nízkém Jeseníku.
Doufám, že nová generace bude pokračovat ve značení turistických cest k čemuž jim přeji hodně úspěchů a pokud je některý z posluchačů noční linky značkařem, tak má moje sympatie.
frantisek svaricek|DOBRÝ VEČER P.JITKO A POSL.N.L.PĚŠÍ TŮRY JSEM SI ODBYL V MLÁDI V ZEMĚDĚLSTVÍ A TO CHŮZÍ ZA ZEMĚDĚLSKÝMI STROJI TAŽENÝMI BUDTO KRAVIČKAMA NEBO KONIMA.KDO TO ZAŽIL TAK VÍ O ČEM HOVOŘÍM A HLAVNĚ TO BYLO V MÍCH LETECH 12-16 ROKŮ,JAK JÁ PROSIL PÁNA BOHA ABY SE TO UŽ DĚLALO TRAKTORAMA.JAK NAŠI VSTOUPILI DO JZD TAK UŽ TO BYLO LEPŠÍ.TAKY JSEM U NÁS NA DĚDINĚ NEZNAL ZEMĚDĚLCE KTERÝ BY JEŠTĚ CHODIL NA NĚJAKÉ TŮRY MAXIMÁLNĚ DO LESA NA HOUBY.JAKO KLUCI JSME SI TAKY NA POLI ZAJEZDILI TRAKTORAMA.SAMOZŘEJMĚ NA VOJNĚ V RÁMCI VÝCVIKU JSME TAKY CHODILI NĚJAKY TŮRY.DNESKA JSEM MOTORIZOVANÝ PROTOŽE PĚŠKY UŽ TOHO MOC NENACHODÍM ALE ZADEK SI VOZÍM STÁLE A JAK PÍŠETE CHODÍM ZE DVEŘÍ DOMU DO DVEŘÍ AUTA V MÍCH LETECH TO UŽ JINAK NEJDE.JEŠTĚ JEDNOU VÁS ZDRAVÍ FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
