„Nebyla bych šťastná, kdyby mě fotograf vyretušoval. Vrásky nejsou zadarmo,“ říká úspěšná fotografka Běta Bajgartová

Narodila se v Uherském Hradišti, vyrůstala na Velehradě, hrála v kapele, a coby novinářka se propracovala do zahraniční redakce Českého rozhlasu. V roce 2004 se ale sbalila a odjela s manželem do Irska, kde se z ní stala vyhledávaná fotografka a dokumentaristka. A o této neuvěřitelní cestě si Běta Bajgartová povídala s Jožkou Kubáníkem na jeho rozhlasové Pohovce.

„V rozhlase jsem měla na starosti Afriku a díky tomu jsem se podívala i do Zimbabwe a Zambie, taky jsem absolvovala cesty s některými našimi politickými představiteli, například s Václavem Klausem, pak jsem ale zjistila, že tuhle novinářskou práci nemám ráda,” přiznává upřímně Běta Bajgartová. „Vadila mi ta povrchnost, velká rychlost a pomíjivost. Potřebovala jsem změnu, chtěla jsem si zkusit žít v zahraničí,” popisuje okamžik, kdy se rozhodla odejít s manželem na čas z rodné vlasti.

„V Irsku jsem ale zjistila, že jako novinářka nic neumím. Hledala jsem si práci, chtěla jsem uklízet, ale potřebovala jsem reference, a ty jsem neměla,” popisuje těžké začátky. Vzhledem ale k tomu, že absolvovala intenzivní kurz módní fotografie, dostala se až na místo v časopisu VIP a fotila celebrity. „Měla jsem vyfotit Keitha Duffyho ze skupiny Boyzone, ale já jsem tu hudbu neposlouchala a neznala jsem ho. Tak jsem se zeptala jednoho milého člověka, který stál u divadla, kde bych našla jeho manažerku, protože ho potřebuju vyfotit a to byl on,” směje se při vzpomínce Běta Bagart a popisuje, jak postupně začala fotit ženy zastávající mužské profese v jejich přirozeném prostředí a jak si uvědomuje, co fotka o lidech vypovídá. „Nebyla bych šťastná, kdyby mě fotograf vyretušoval. Vrásky nejsou zadarmo,” směje se úspěšná fotografka, která se chystá na natáčení dokumentů a prozrazuje také to, co by pro ni znamenal Oscar.

Bětka byla první z mých hostů, která se chtěla během rozhovoru vidět. Chvíli jsem nad tím přemýšlel, ale pak mi došlo, že fotografka, která se den co den dívá lidem do tváře, to zkrátka potřebuje. Možná i díky tomu to byl nakonec moc milý a upřímný rozhovor.
Jožka Kubáník

9 fotografií