Nebaví vás lenošit? I v zimním období si práci na zahradě najdete
I přesto, že je venku nevlídno, vám se možná stýská po práci na zahradě. I touto dobou se můžete do lecčeho pustit. Třeba v ovocném sadu. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Pokud vaše zahrádka neleží pod sněhovou peřinou, konečně si můžete udělat čas na solidní shrabání listí. A taky na odstranění mumií z korun ovocných stromů. Tedy mumifikovaných, vysušených, scvrklých tmavých plodů jádrovin a peckovin, napadených houbovými chorobami. Po sklizni zůstávají zavěšené na stromě a jsou zdrojem infekce v příštím roce. Lepší je, když je budete oklepávat na pohrabaný trávník, než když budou padat do listí. Seberte je a spalte.
S příchodem svátku Barbory ukončily peckoviny zimní spánek, dormanci, a svým způsobem aktivně čekají na oteplení. Když je teplo v listopadu, stromy to v podstatě nezaregistrují, jsou ještě ve fázi spánku. Ale od doby, kdy mají vytvořené vše, co patří do květu, čekají na příležitost. Proto se z peckovin řežou rouby krátce před Barborou a tak dva týdny po ní. To v případě, že teploty kolísají okolo 0 °C. Pokud by mrzlo, máte čas, vše spí a konec sezony řezu roubů se posunuje třeba do ledna, do období, kdy přijde obleva. Ale pak si budete muset pospíšit, aby se rouby nezačaly probouzet.
A ještě jeden tip. Když po Novém roce začínají rozkvétat lísky, měli bychom ošetřit broskvoně proti kadeřavosti. Aby se spory této choroby neuhnízdily v pupenových listenech, po rašení nenapadly listy a nejmladší výhony.“
Další tipy si poslechněte v reportáži.
Související
-
Aby barborky vykvetly, zvolte správnou dřevinu, čas řezu a dopřejte větévkám lázeň
Mnohé ovocné a okrasné dřeviny dokončily vývoj, při kterém znovu získaly schopnost kvést. Díky tomu si teď můžeme nařezat do vázy oblíbené barborky.
-
Přemýšlíte o nových ovocných stromech do zahrady? Vybírejte podle toho, jaký budou mít tvar
Jaký tvar bude mít a jak bude vysoký, na to bychom při výběru, nakupování a vysazování ovocných stromů do zahrady měli myslet. Dobré je poradit se s odborníkem.
-
Jak reagují pokojovky na snížení teplot v domácnostech?
Naši prarodiče měli byty plné květin, ve dne teplo, v noci chladno, méně světla za menšími okny, a přece se pokojovým rostlinám skvěle dařilo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
