Nastříhat plátno, přežehlit, přišít šňůrky. Dobrovolníci v Brně šijí látkové roušky pro potřebné
I přes víkendovou částečnou dodávku od státu a dnešní od kraje stále chybí jednorázové respirační roušky v nemocnicích, pečovatelských domech nebo sociálním pracovníkům v terénu. Než se dodávky obnoví, začali lidé po celé republice šít alespoň po domácku vyrobené roušky.
Zapojují se dobrovolníci i například některá divadla. Třeba iniciativa Šijeme roušky v Brně je shromažďuje v divadle Husa na provázku.
„Kdo nemá při příchodu roušku, tak mu dáme, co jsme vyrobili už první den,“ říká jedna z dobrovolnic Anežka Odehnalová. „První krok je nastříhat plátno na roušky, potom se přežehlí, udělají se tam sklady a potom na to přiděláváme jen šňůrky na zavázání kolem hlavy.“
Na facebookové skupině se hromadí nabídky, dotazy. „Nám lidé můžou donést materiál nebo si ho tady taky můžou vyzvednout, když chtějí šít roušky doma. Zavádíme také formulář na rozvoz po Brně.“
„V tuhle chvíli ještě nevíme, jaké množství dokážeme denně vyrobit. Každopádně všechno, co vyrobíme, bude procházet dezinfekcí, kterou zajišťuje naše spřátelená prádelna, která se do akce zapojila s námi,“ vysvětluje jeden z iniciátorů dobrovolnické akce Adam Vodička ze skupiny Lidi z baru. „Následná kooperace bude probíhat přímo ve spolupráci s městem,“ dodává.
Šije, kdo má stroj
O roušky jeví zájem zdravotnická zařízení i domovy pro seniory či pečovatelské služby v Brně.
Do šití roušek nejen pro zdravotníky, ale i nemocné lidi se zapojují v Jihomoravském kraji desítky dobrovolníků. Podobnou skupinu založila Michaela Moudrá z Hodějic, která běžně šije a půjčuje kroje. „Založili jsme s dcerou na Facebooku skupinu Česko šije roušky a vyzýváme tam všechny šikovné holky, které mají stroj, ať začnou šít.“
Chraňte okolí
Běžná respirační rouška slouží podle hygieniků a lékařů zejména jako ochrana okolí, ne jako ochrana nositele před nákazou. I když ale chrání jen částečně, je lepší ji v současné době mít, než nemít žádnou. „Jakákoliv bariérová ochrana je lepší než nic. Je důležité, aby to bylo správně používáno,“ říká Renata Ciupek z Krajské hygienické stanice.
Iniciátoři dobrovolnické akce upozorňují, že jakmile rouška po několika desítkách minut na obličeji zvlhne, ztrácí účinnost. Před dalším nošením je nutné ji nejdříve vyvařit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
