Národní hřebčín v Kladrubech je jedním z nejstarších na světě. Oblíbili si ho i císaři
Koně v Kladrubech nad Labem chovají více než půl tisíciletí. Vzhledem k tradici i výsledkům chovu je dnes Národní hřebčín kandidátem na zápis do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V Kladrubech si můžete prohlédnout výjimečná zvířata ve stájích i na okolních pastvinách.
Kladruby nad Labem leží v Polabské nížině nedaleko Pardubic. Tamní hřebčín je unikátní historickou památkou s uceleným souborem objektů, které jsou vzájemně propojené. Harmonický celek tvoří i s okolní kulturní krajinou - cestami, alejemi a rozsáhlými pastvinami.
Hřebčín v posledních letech prošel velkou rekonstrukcí. Prohlídkové trasy vás zavedou nejen do historických a výcvikových stájí, ale také do zámku, kostela nebo zámeckého parku.
Oblíbené místo císařů
Na konci 15. století koupili pardubické panství a následně i kladrubskou oboru Pernštejnové. V roce 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna své statky královské komoře včetně kladrubského dvora se zámečkem a chovem koní. Císař Maxmilián II. pak v roce 1563 v Kladrubech založil hřebčinec. Do historie se ale zapsal především rok 1579, kdy císař Rudolf II. povýšil koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín, čímž došlo k oficiálnímu založení.
Pasoucí se národní kulturní památka
Na světě dnes žije přibližně 1700 koní starokladrubského plemene. Národní hřebčín jich chová necelou třetinu, celkem 500. Kmenové stádo běloušů bylo společně s hřebčínem v roce 2002 vyhlášeno za národní kulturní památku. Stádo vraníků (přibližně 250 koní) má domov ve Slatiňanech a k Národnímu hřebčínu patří také stáje v Heřmanově Městci.
Přímo v Kladrubech nad Labem jsou ustájení koně základního stáda, plemenní hřebci, chovné klisny, hříbata do odstavu, koně ve výcviku i zvířata určená k prodeji. První tři roky koně vyrůstají v odchovně Selmice, která je s hřebčínem spojena dlouhou lipovou alejí.
Chovatelský unikát
Starokladrubský kůň je nejstarší české plemeno a má velmi impozantní vzhled. Typickou proporcí je obdélníkový rámec těla a hlavně velká hlava s výrazným klabonosem. Základem chovu byly domácí klisny, zkřížené se starošpanělskými a staroitalskými hřebci. Starokladrubští koně jsou jediným plemenem, které se vyšlechtilo speciálně pro ceremoniální účely panovníků. Této původní funkci slouží u švédského a dánského královského dvora.
V současnosti koně reprezentují Národní hřebčín především v soutěžích spřežení, ale výsledky mají i v klasické drezúře. V Praze, Pardubicích a Ostravě je také využívají členové jízdní jednotky městské policie.
Historické stáje i pokoje císařovny Sissi
Komentované prohlídky vás v areálu kladrubského hřebčína zavedou do historických stájí, k boxům koní ve výcviku nebo stáji plemenných hřebců. Podívat se můžete také do kočárovny, postrojovny nebo nedaleké lesovny. Pokud vystoupáte na rozhlednu, vybudovanou v objektu starého vodojemu, budete mít celý areál jako na dlani. Národní hřebčín nabízí také projížďky kočárem nebo na koni.
V areálu hřebčína se můžete podívat i do zámku. Vznikl přestavbou starší tvrze, první písemná zmínka pochází z roku 1540. Za Pernštejnů i Habsburků byl dobře vybavený pro návštěvy majitelů a jejich přátel. Starší stavební úpravy nejsou patrné, dnes zámek působí dojmem klasicistní novostavby. V současnosti v zámku uvidíte novou instalaci pokojů císaře Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty Bavorské, známé jako Sissi.
Císařovna Sissi koně milovala a zdatně na nich uměla jezdit. Spolu s manželem navštívila Kladruby poprvé krátce po svatbě v červnu 1854. Z původního inventáře zámku se mnoho nezachovalo, přesto v expozici uvidíte řadu cenných památek. Zajímavé předměty najdete také v sousedním kostele sv. Václava a Leopolda. Je to například přes metr vysoký zdobený kříž a obrázky s biblickými výjevy, které dostal císařský pár jako svatební dar od jeruzalémského patriarchy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://brno.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://brno.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Česko je v celosvětovém schématu praní peněz. Za dva roky tudy proteklo 100 miliard, říká ředitel NCOZ
-
Rusové uzavřeli jeden z vojenských táborů pro děti. Ty se na něm učily ovládat drony nebo kopat zákopy
-
Babišova nová frakce je další ranou pro SPD. Zabral jí místo a donutil k posunu k ještě větším radikálům
-
Olympijskou kolekcí se daří prorážet stropy usedlosti v Česku, je nadšená šéfredaktorka Elle