Náprstkovo muzeum přibližuje domorodé civilizace. Svými dary ho naplnili známí cestovatelé
Náprstkovo muzeum v Praze je jedinou muzejní institucí v České republice, která se věnuje výhradně odkazu neevropských civilizací. Muzeum založil český vlastenec, politik, mecenáš a nadšený propagátor nových myšlenek Vojta Náprstek. Svůj rodný dům, kterým byl pivovar U Halánků na dnešním Betlémském náměstí, přeměnil na centrum české inteligence a později na muzeum.
Muzeum dnes tvoří dvě budovy: jednopatrový dům U Halánků s dlouhou a pestrou historií a třípatrová výstavní budova, která získala svou podobu na přelomu 19. a 20. století. Dům U Halánků vznikl propojením tří gotických domů, které v 16. století nechal Václav Krocín z Drahobejle přestavět do dnešní podoby měšťanského domu. Nese jméno po Janu Halánkovi, jež se stal jeho majitelem v roce 1676.
Od 15. století bylo s domem spojeno právo várečné a od 18. století i vinopalnické. Majitelé zde tedy vařili pivo a vyráběli kořalku. V roce 1826 koupili dům i s živností manželé Fingerhutovi a přestěhovali se do něj i se svými dětmi.
Jejich mladší syn, Vojta Náprstek, vlastním jménem Adalbert Fingerhut, byl později slavným pražským mecenášem, filantropem, vlastencem, zakladatelem muzea a také politikem. V roce 1848 odešel do Spojených obcí amerických, usadil se ve městě Milwaukee a zajímal se o sociální problémy Indiánů, černých otroků i nových přistěhovalců. V roce 1858 se vrátil do Prahy s přesvědčením, že nabyté zkušenosti využije pro blaho českého národa.
Politický salón i Americký klub dam
Jeho prvním počinem se stala veřejná knihovna, kterou otevřel v domě, kde jeho matka provozovala výnosný pivovar a vinopalnu. Knihovnu budoval nejen jako půjčovnu knih, ale i jako místo, kde se lidé setkávají, diskutují a plánují. Postupně se z něj stal politický salón, který navštěvovali politici (František Palacký), literáti (Jan Neruda, Josef Václav Sládek, Božena Němcová), vědci (Jan Evangelista Purkyně, Tomáš Garrique Masaryk) i známí umělci (Antonín Dvořák).
Založen zde byl také první ženský spolek – Americký klub dam. Vzešla odtud i cesta na světovou výstavu v Londýně v roce 1862, která inspirovala české vlastence spolu s Vojtou Náprstkem k založení Českého průmyslového muzea v Praze.
Nakonec Náprstek otevřel muzeum sám s pomocí matčina štědrého odkazu až v roce 1874. Shromažďoval předměty doslova z celého světa a byl mecenášem mnoha cestovatelů (Emil Holub, Josef Kořenský). Četné cestovatelské dary z mimoevropských oblastí udělaly z muzea vyhledávanou instituci. Nakonec tyto předměty převážily nad technickými a z průmyslového muzea se tak stalo muzeum etnografické. Roku 1932 bylo zestátněno a dohled nad ním převzalo Národní muzeum. V roce 1943 k němu bylo natrvalo připojeno.
A ještě pár zajímavostí: Vojta Náprstek stál společně s dalšími nadšenci v roce 1888 u zrodu Klubu českých turistů. Stal se jeho prvním předsedou. Čtenářky pentalogie Vladimíra Neffa Sňatky z rozumu si jistě vzpomenou na Americký klub dam, o jehož vzniku se tam píše.
Jako jeden z prvních Čechů si přál být zpopelněn. Protože to tehdejší zákony neumožňovaly, musely být jeho ostatky převezeny do sousedního Saska. V závěti Náprstek svůj majetek odkázal muzeu. A to včetně 46 tisíc svazků knih. Říká se, že ve své době byla jeho knihovna nejobsáhlejší mezi soukromými knihovnami u nás.
Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur na Betlémském náměstí v Praze můžete navštívit i v současnosti, a to každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
