Nabít auto z pouliční lampy. Brno rozšiřuje síť veřejných dobíjecích stanic elektromobilů

„Na sídlišti musí být dobíjecí stanice dřív než elektromobil. Pokud o jeho koupi někdo uvažoval, ale nepořídil si ho, protože ho neměl kde nabíjet, tak teď už ví, že může. A očekáváme v blízké budoucnosti velký nárůst,“ věří Tom Kratochvíl, vedoucí odboru elektromobility Tepláren Brno.

Jedna z nabíječek stojí třeba v Technologickém parku, tam jsou využívané hodně. Na sídlištích ještě tolik ne. Nabíjecí stojany nejsou vybavené kabely, ty si musí řidiči vozit. Za nabití se platí pomocí QR kódu a mobilního telefonu. Výhodu mají zákazníci tepláren, ti po registraci dostanou čip, a když se do systému přihlásí, mají odběr energie zhruba o třetinu levnější. „Moje auto s baterií, která má v létě dojezd až 400 kilometrů, se nabije z nuly na 100 % za asi dvě a půl hodiny, cena je 350 korun,“ vyčísluje Kratochvíl.

Cena i délka nabití se liší podle typu auta a kapacity baterie. Teplárny Brno touto službu míří především na obyvatele Brna nebo lidi, kteří ve městě pracují. Dobíjet auta můžou při dojezdu do práce, anebo doma přes noc. Aktuální obsazenost stanic je vidět na webu nebo v mobilní aplikaci, přes kterou můžou lidé taky zahájit nabíjení auta u stanic.

Zřízení jedné dobíjecí stanice stojí asi 350 tisíc korun. Teplárny Brno ve spolupráci s další městskou firmou, Technickými sítěmi Brno, připravují na jaro ke spuštění ještě jednu technologii – dobíjecí stanici u sloupů veřejné osvětlení. „Dobré to je třeba v tom, že už se do prostoru neumisťuje žádná další krabice, využíváme infrastrukturu, která už v ulicích je,“ upřesňuje Kratochvíl.

První takové stožáry s nabíječkami mají vzniknout u Bellovy ulice v Kohoutovicích a na třídě kapitána Jaroše. Nebude to ale znamenat pouze „vytažení drátů“ z lampy ven, je nutné kabely a přívod energie v místě posílit, bez výkopu v ulici se to tedy neobejde.

Podpora ze strany města

Podporu elektromobilitě schválilo v lednu i vedení Brna. Magistrát u nabíječek vyhradí parkovací zóny E v místech, kde už fungují nebo kam se rozšíří modré zóny. „Rozlišovat se budou dva typy těchto míst. Krátkodobá je možné využit maximálně 4 hodiny, dlouhodobá maximálně 24 hodin. Vždy však po dobu nezbytně nutnou pro nabíjení,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková z ODS.

Čtěte také

Josef Bernard: Stát musí přijít s pobídkami, aby města stavěla nabíjecí stanice pro elektromobily

Kdo bude chtít bezplatné parkování využívat, musí se zaregistrovat do systému rezidentního parkování. „Pro někoho to může být kontroverzní, protože řada aut není zrovna levná a někdo může argumentovat tím, proč mají být oproštěni od poplatku za parkování ti, kteří mají peníze na dražší auta, ale ať chceme nebo nechceme, budoucnost města je bezemisní a toto je i od nás jakési gesto,“ vysvětlil radní Petr Kratochvíl z ODS.

Energie, kterou elektromobily k nabíjení z teplárenských stanic využívají, zatím není zcela „čistá“, tedy z obnovitelných zdrojů, ale teplárny slibují, že do pár let bude. „Na našich výměníkových stanicích, kotelnách a provozech budujeme fotovoltaické elektrárny, ze kterých tu elektřinu chceme brát, příkladem je už teď třeba budova na Jihomoravském náměstí ve Slatině,“ doplňuje Tom Kratochvíl z Tepláren Brno.

Pomalý nárůst

V Česku je nyní podle posledních údajů Centra dopravního výzkumu přes 10 tisíc elektromobilů, respektive osobních aut. Ve srovnání s evropskými zeměmi jejich počty v Česku narůstají skoro nejpomaleji, v žebříčku je za námi pouze Kypr. Celkem je v tuzemsku asi 2000 veřejných dobíjecích stanic, to v přepočtu na vozidla odpovídá unijnímu průměru. Statistiky jsou dostupné třeba na webu Čistá doprava. Vývoj na poli elektromobility dlouhodobě sleduje Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.

Čtěte také

Česko mezi pěti zeměmi EU s nejnižším podílem elektromobilů

Jak si vysvětlujete, že je Česko v počtu elektromobilů na chvostu?

Srovnávat se s průměrem je velmi ošidné, třeba s tahouny jako Německo nebo Nizozemsko, které registrují významné počty aut. V průměru to pak pro Česko působí tak, že jsme hodně daleko. Používám proto raději srovnání se zeměmi Visegrádské čtyřky, ale i v tomto srovnání byl loni podíl elektromobilů ve všech ostatních zemí vyšší, nejvyšší ho měli Maďaři. V Česku taky loni nebyly žádné pobídky týkající se elektromobility. V celé řadě zemí EU takové pobídky jsou – a ne jen na elektromobily a jejich nákup, ale i na zvýhodněné parkování, případně snaha omezit do některých měst vjezd starých aut, která produkují zvýšené emise.

Co tedy ovlivnilo meziroční pětinový pokles registrací nových elektromobilů?

Hlavní faktor je asi ten, že na konci roku 2020 Škoda registrovala svou novinku Enyaq a ta mohla za 700 kusů registrací, což ovlivnilo statistiky roku 2020 a proto rok 2021 skončil ve srovnání o pětinu níž. Za část odložené poptávky může i oznámený program ministerstva průmyslu a obchodu na dotace na elektromobily (týkat se má firem a spuštěný má být v únoru 2022, pozn. red.). U nás je odpor vůči elektromobilitě možná největší v rámci EU. Sídliště a množství obyvatel na nich se často dávají jako příklad. Stejně jako argument, že není kde nabíjet nebo jaký bude dojezd aut. To bych chtěl opravit.

Čtěte také

U nás se elektromobil emisně vyplatí až po najetí 130 tisíc kilometrů, uvažuje expert z ČVUT

Jak jsme na tom s veřejnými dobíječkami?

Dnes máme v Česku asi 2 tisíce veřejných dobíjecích stanic. Je ale potřeba si uvědomit, že nejdou srovnávat klasické čerpací stanice s dobíjecími. Protože kdo dnes má garáž, tak má prakticky nabíjecí stanici a každý den tak můžete odjíždět „s plnou“. V roce 2020 byla veřejná dobíjecí infrastruktura na počet vozidel, co tu byl, využívaná z jedné čtvrtiny, takže tři čtvrtiny aut se dobíjely doma nebo ve firmách. V tom dává smysl dobíjení z fotovoltaických panelů třeba umisťovaných na střechách rodinných domů. Sám jsem loni poptával solární panely. Většina firem se mě ptala, jestli v budoucnosti plánuji elektromobil. To dává obrovský smysl. Přebytky z elektrárny totiž lze „dávat“ do toho vozidla a pak se ekonomika provozu snižuje.

Jak množství elektromobilů v Česku může růst?

Hybatelem elektromobility jsou tady firmy. Pokud vezmeme jen registrace nových vozidel celkem, tak 70 až 80 % registrací je na firmy, a u elektromobilů je to číslo větší: přes 90 %. Pokud jsou vozidla umístěna ve vozovém parku firem, tak si firmy řeší dobíjení u sebe, a veřejná dobíjecí infrastruktura je vnímaná jako záložní. Obnova vozů v Česku bude postupná. Pokud tempo registrací elektromobilů bude takové jako doposud, tak v roce 2030 tu může být nějakých 100, maximálně 150 tisíc elektromobilů. Což v porovnání s 6,5 milionem aut, je velmi malá část.