Na představení Cirque du Sollei chodí víc lidí, než je v mé rodné vesnici, říká se smíchem Tamara Dikyová
Tamara Dikyová je jednou z mála československých osobností, které uspěly ve slavném Cirque du Sollei. Přijala pozvání k rozhovoru Na pohovce Jožky Kubáníka.
Jak je těžké probojovat se mezi světovou cirkusovou elitu a jak to vypadá v zákulisí cirkusu? To prozrazuje v rozhovoru s Jožkou Kubáníkem herečka a zpěvačka Tamara Dikyová, kterou mohou čeští diváci znát například z účikování na prknech Slováckého divadla v Uherském Hradišti v muzikálech Jesus Christ Superstar a Chicago a která dnes objíždí svět se slavným cirkusem Cirque du Sollei.
Tamara Dikyová pochází z východního Slovenska a podle vlastních slov ji vždycky Cirque du Sollei fascinoval. Nikdy ji ale nenapadlo, že by v něm mohla účinkovat. „Až když jsem přišla na JAMU a studovala muzikál, tak když jsme se měli rozhodnout, o čem budeme psát diplomku, vznikl nápad, že bych mohla psát o zpěvačkách Cirque du Sollei,“ vzpomíná Tamara. A i když nakonec diplomku psala na téma zpracování Žítkovských bohyní, tak se ukázalo, že všechno se děje z určitého důvodu.
Na radu kamaráda totiž pak poslala svá videa právě tomuto cirkusu, „zamakala“ na angličtině a osobně se zúčastnila konkurzu v Budapešti, kam pozvali pouze 30 lidí. „Z konkurzu jsem odcházela s příjemným pocitem, ale i s vědomím, že je to běh na dlouhou trať, protože neví, jestli můj typ hlasu, charakteru a osobnosti budou potřebovat za dva měsíce nebo za deset let,“ říká.
První nabídky ale Tamara dostala už asi dva až tři měsíce po konkurzu a ačkoli to ještě nějaký čas nejen kvůli covidu trvalo, získala roli v obnovené show s názvem Bazzar. Jaký to byl pocit? „Na pár sekund jsem přestala dýchat. A pak to byla radost, hrdost, ale i strach, samozřejmě všecko zároveň,“ popisuje Tamara první okamžiky poté, co se dozvěděla, že ji chtějí angažovat.
Následovalo loučení s oblíbenou prací i bytem v Česku, přesun do Montréalu a turné po Jižní Americe, kde měli až 3 vystoupení denně. Dnes má Tamara za sebou 420 představení show Bazzar, ve kterém je jedinou zpěvačkou a je na scéně téměř dvě hodiny.
S humorem sobě vlastním také komentuje diváckou kapacitu představení Cirque du Sollei: „Já jsem z vesnice, kde máme 1100 obyvatel. A když mi řekli, že v našem cirkusovém stanu je pro diváky 2600 sedaček, tak jsem si říkala, že asi nerozumím dobře anglicky. Ale je to tak, takže se nám tam vleze celá naše vesnice a ještě nějaké z okolí. Takže kapacitu vlastně počítám na vesnice.“
Z jakých koutů světa jsou její kolegové? „Jsou z 22 různých zemí a mluvíme 18 různými jazyky. Je to tedy 22 různých kultur a je to strašně krásné,“ rozplývá se s nefalšovaným nadšením Tamara.
Nechte se nakazit entuziasmem Tamary Dikyová v záznamu rozhovoru Na pohovce Jožky Kubáníka a nakoukněte do zákulisí dnešního špičkového cirkusu. Dozvíte se třeba také, jaké má Tamara zážitky z první show v Sao Paulo v Brazílii, jestli bydlí cirkusoví umělci i v dnešní době v maringotkách nebo jak často se Tamara dostane domů a po čem jí bývá nejvíc smutno.
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Na pohovce Jožky Kubáníka najdete i na webu rozhl.as/Kubanik nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify, Google Podcast nebo Apple iTunes.
Související
-
Už od školky jsem chtěl být zpěvákem Danem Nekonečným, vzpomíná herec Jan Cina
Pozvání na rozhlasovou Pohovku Jožky Kubáníka přijal herec Jan Cina, který je mužem mnoha talentů. Na jevišti aktuálně září v představení Malý princ, kde hraje hlavní roli.
-
Často začnu mluvit a nevím, jak to skončí, říká se smíchem moderátor Daniel Stach
Povídal si s více než 30 držiteli Nobelovy ceny, i ty nejsložitější věci umí vysvětlit jednoduchým způsobem. Pozvání k rozhovoru přijal moderátor Daniel Stach.
-
Dagmar Pecková: Jedu jako buldozer a otázka je, kdy se zastavím
O kariéře, o bulváru, o důchodu, i o tom, co jí pomohlo dostat se z nepříjemností. O tom všem si povídala Dagmar Pecková na rozhlasové Pohovce Jožky Kubáníka.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka