Na Kozím hrádku u Tábora našel svého času azyl mistr Jan Hus. Dnes je z něj romantická zřícenina
Letos uplynulo 610 let od okamžiku, kdy byla na reformátora mistra Jana Husa uvalena papežská kletba a on musel opustit Prahu. V rychlém sledu pak vystřídal různá místa pobytu. Jeden z azylů našel i na jihu Čech, na Kozím hrádku nad romantickým údolím Kozského potoka nedaleko Sezimova Ústí. Z hrádku zbyla do dnešních dnů jen zřícenina, která je ovšem oblíbeným turistickým cílem.
„On ten hrad sice vypadá, že byl malý, ale ve skutečnosti zas až tak drobný nebyl,“ říká archeolog František Janda. „Je možné, že šlo o dvojhrad. Byla tu část, kde žila vrchnost, a část, kde bylo hospodářské zázemí,“ vysvětluje archeolog. „Mohlo tu žít tak patnáct, maximálně dvacet lidí,“ odpovídá na otázku, kolik mohl mít Kozí hrádek ve středověku obyvatel. „Každopádně jak majitelé postupně bohatli, tak se i hrad pozvolna rozrůstal.“
O dějinách Kozího hradu toho příliš nevíme. Není úplně jasné, kdy byl postaven. A o jeho zániku se pouze domníváme, že vyhořel v souvislosti s tažením Albrechta Habsburského do Čech v první polovině 14. století.
Ruiny Kozího hrádku prošly nákladnou rekonstrukcí v 70. letech minulého století. Díky ní se sice zřícenina zakonzervovala pro další generace, na druhou stranu při opravách vzala za své řada archeologických nálezů.
„V jedné vyspravované zdi z té doby byl zazděn sáček od mléka,“ usmívá se František Janda nad jedním neobvyklým a hlavně nečekaným nálezem. „Byl tam napěchovaný jako odpad, ale pro nás to má také důležitou datační hodnotu. A bylo vidět, že tyhle sáčky byly opravdu trvanlivé,“ uzavírá.
Zřícenina Kozího hrádku je dnes národní kulturní památkou. Přístupná je za vstupné od začátku května do konce září. Kolem hrádku vede naučná stezka, dvě turistické a jedna cyklotrasa. Nechybí ani výletní restaurace a parkoviště. K nejbližšímu sjezdu z nedaleké dálnice D3 to je z něj pouhý kilometr.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
