Monumentální sochy a sousoší vás ohromí v Lapidáriu Národního muzea v Praze
Na výstavišti v pražských Holešovicích stojí Lapidárium Národního muzea. Sama budova byla původně postavena pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891. Název lapidárium je odvozený od latinského pojmenování kamene (lapis). Bývají v něm vystaveny kamenné sochy a architektonické fragmenty.
Poprvé bylo Lapidárium otevřeno už v roce 1905. V mezinárodní soutěži o 90 let později se zařadilo mezi deset nejkrásnějších muzejních expozic v Evropě. Expozice Památky kamenosochařství v Čechách od 11. do 19. století představuje kamenické řemeslo a sochařské práce.
Důvodem pro vznik lapidárií bývaly rekonstrukce gotických katedrál, probíhající převážně od 19. století. Poškozené originální architektonické prvky a skulptury zůstávaly i přes poškození esteticky a historicky cenné. Naši předkové je proto schovávali do interiérů, aby je chránili před další zkázou.
Lapidárium Národního muzea vystavuje také fragmenty z pražské katedrály, ale ty představují jen malou část jeho sbírek. Jejich skladba je mnohem bohatší. V dnešní podobě sestává kolekce Lapidária asi z 2 000 předmětů. Přes 400 nejlepších kusů je vystaveno, ostatní odpočívají v depozitářích.
Doplňkem sbírky Lapidária jsou tři bronzové plastiky: Františka l. z Krannerovy kašny na Smetanově nábřeží, maršála Radeckého, která stávala na Malostranském náměstí, a Františka Josefa I. Ve dvou největších sálech dokreslují atmosféru historických sbírek také gotické, renesanční a barokní trámové stropy pocházející ze zbořených pražských budov.
Budova Lapidária prošla v roce 1908 četnými úpravami. Střechy dostaly barokní podobu, zazdila se některá okna a doplnila se sochařská a reliéfní výzdoba vstupního průčelí podle návrhu Františka Hergessela.
Lapidárium Národního muzea na pražském holešovickém výstavišti je otevřeno od 1. května do 30. listopadu, ve středu od 10 do 16, v dalších dnech od 12 do 18 hodin. Zavíracími dny jsou pondělí a úterý. Lapidárium a celé Národní muzeum je vstřícné k dětem. Připravilo pro ně hrací karty a různé programy a akce, aby je prohlídky bavily.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://brno.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://brno.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Kořist‘ si schovával pod postelí, chlubil se jí, říkají svědci o Čechovi souzenému za rabování na Ukrajině
-
Patrioti pro Evropu slouží zájmům Ruska, řekl Fiala. Podle Babiše je premiér patologický lhář
-
V Kremlu se Orbánův příjezd slavil. Je to důkaz, že jako Unie netáhneme za jeden provaz, varuje Jourová
-
Ruský útok na Ukrajinu si vyžádal 36 obětí. Zelenskyj slibuje odplatu za zásah dětské nemocnice