Mlýn v Písečné u Letohradu mlel mouku už za Jana Lucemburského

Podle dochovaných písemností stál mlýn už za Jana Lucemburského. Rodina Maarových byla objevem nadšená a rozhodla se, že v něm vše zachová a bude tam zvát své známé. Mlýn pracoval naposledy za II. světové války, kdy zpracovával zrní pro Wermacht. Jako důkaz tam zůstalo na 200 kvalitních pytlů s hákovým křížem.

Vše, co k mlýnu patří|foto: Hana Maarová

Ve mlýně uvidíte vše, co k němu patří. Na své si přijdou technicky zaměření lidé, protože tam najdou turbínu z roku 1926, kdy se majitel rozhodl, že se nebude spoléhat jen na vodu. K vidění je i dokonalá mlýnice se všemi potřebnými stroji a zařízeními.

Když vystoupáte do patra, dostanete se do expozice mlynářského bydlení. Maarovi totiž starou světnici přestěhovali sem. A to i s nádobím, i s parádním oblečením paní mlynářky. Na každém dalším kroku se seznámíte s nástroji, které byly tehdy pro práci potřebné.

Ovšem kouzlo prohlídky tkví zejména v povídání paní mlynářky Maarové. Ta má k mnoha vystaveným věcem i zajímavé historky. Například když jela za totality koupit do Vídně staré lyžařské boty, které dnes ve mlýně stojí mezi dobovými lyžemi a sáňkami na jednom z odpočívadel.

Ve Vídni se proto vydala do obchodu s použitým zbožím. Bohužel zjistila, že se jí část šilinků nedostává. Smutná chtěla odejít, ale najednou se k ní obrátila statná paní v rakouském kroji a zbytek peněz jí nabídla. Byla to manželka Huga Haase, která byla nadšená, že znovu slyší svou rodnou řeč.

Co by to bylo za mlýn bez vodníka|foto: Hana Maarová

Mlýn v Písečné vám jeho majitelka Hana Maarová ráda ukáže, ale jen po telefonické domluvě. Najdete ji na telefonu 737 648 926. Nebo se objednejte přes mail hana.maarova@inu.cz.