Mezinárodní strojírenský veletrh slaví 60 let

1. říjen 2018

Letos pošedesáté otevře své brány Mezinárodní strojírenský veletrh. A to v roce, kdy si připomínáme 100 let republiky a 90 let výstaviště. Právě výstavní areál v Pisárkách ale rozhodně celých 90 let nefungoval.

Od začátku války do konce 50. let měl 20 let výstavní pomlku. Areál výstaviště byl mimo jiné armádním skladem, ale zejména chátral. Celé výstaviště pak vzkřísila až intervence Sovětského svazu.

Když se v 50. letech rozhodovalo, zda se vůbec bude konat Mezinárodní strojírenský veletrh, nemělo Brno jednoduchou pozici. Tvrdě proti byli východní Němci, ti chránili svůj výstavní areál v Lipsku a pro něj chtěli mezinárodní výstavu strojírenství. Až zástupci sovětského svazu na jednání v Židlochovicích rozhodli, že se MSV bude konat v Brně. Tím v podstatě zachránili areál výstaviště a zajistili jeho rozkvět.

Unikátní nahrávka: Gustav Brom opěvuje pavilon Z

Stavba pavilonu Z na brněnském výstavišti v květnu 1959

Brněnské výstaviště zaplnil strojírenský veletrh – a Český rozhlas Brno při té příležitosti vybral dva unikáty ze svého archivu. Jedinečné fotografie přibližují stavbu pavilonu Z – a jako prémii přidáváme i zapomenutou skladbu Gustava Broma nazvanou prostě: Pavilon Z.

Brno se stalo branou na západ

Od té doby zažilo Brno doslova rozkvět. Výstava vrátila městu předválečný punc. Do Brna se od té doby sjíždí celý svět. BVV byly v té době také branou do západního světa a to nejen v době MSV. Tehdejšímu řediteli Svobodovi se podařilo zakoupit pro výstaviště první digitální ústředí v Československu, což byla telefonní brána na západ. Podle Jiřího Smetany z Veletrhů Brno bylo celkem běžné, že pokud si tehdejší nejvyšší představitelé Československa chtěli nerušeně zavolat na západ, aniž by museli hovor složitě objednávat, pak si prostě sjeli do Brna a zavolali si.

Z výstaviště mohla být hromada sutin

V roce 1968 se veletrh málem nekonal a to kvůli okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Termín se na konec posunul z půlky září až do října. Ještě před tím se ovšem na výstavišti odehrála velmi dramatická situace. Při zasedání krizového štábu výstaviště se zaměstnanci veletrhů rozhodli vyvěsit na protest vojákům Varšavské smlouvy černý prapor. „Tehdy nebyli žádní troškaři a černé sukno sahalo z posledního desátého patra výškové administrativní budovy výstaviště až do přízemí,“ popisuje Jiří Smetana z brněnského výstaviště. Ovšem ruští vojáci si to nenechali líbit a tak namířili na budovu výstaviště hlaveň tanku. Tehdy s nimi vyjednával už zmíněný ředitel Karel Svoboda, na kterého sovětský důstojník mířil odjištěným samopalem. Nezbylo tak nic jiného, než černý prapor sundat, aby se budova a zejména zaměstnanci v ní nestali terčem tankového útoku. Ten by z budovy udělal zřejmě hromadu sutin.

Spustit audio