Loosovy interiéry a Plzeň
Minulý týden ve čtvrtek se debata z cyklu ČRo Plzeň "Diskuse 2015" zaměřila na plzeňské interiéry navržené architektem Adolfem Loosem. Především tedy na to, zdali Plzeň tento světový unikát v budoucnu zpřístupní veřejnosti a turistům. Diskusi moderovala Petra Kosová a vrací se k ní dnešním příspěvkem.
Debata o architektovi Adolfu Loosovi měla především popularizační charakter. V obecném povědomí Plzeňanů totiž Loos takřka nefiguruje, přitom je - kromě piva a loutkového divadla - nejsvětovějším artiklem západočeské metropole.
Jedinečný architektonický rukopis vynesl rodem Brňana, životem spíše Vídeňana či lépe světoběžníka, na výsluní světových dějin architektury. V tuzemsku se Loosovi dostalo pozornosti až s rekonstrukcí pražské Müllerovy vily, která se okamžitě dostala do hledáčku odborníků a laiků z celého světa. A tento zájem dodnes neopadl.
Plzeň se zprvu k Loosovým interiérům, na které začali v 90. letech odborníci upozorňovat, stavěla spíše vlažně. Pak je ale začala brát vážně. Zvláště, když se začalo mluvit o tom, že má Plzeň po Vídni nejvíc Loosových interiérů v Evropě. A takových unikátů v Evropském hlavním městě kultury 2015 moc nenajdeme.
Ve čtvrteční rozhlasové diskusi zaznělo, že město zatím pořádá dvakrát do roka prohlídky některých, většinou nerekonstruovaných bytů. Pořadníky jsou obsazené snad ještě dřív, než se zmínky o prohlídkách objeví v médiích. Zájem je obrovský. Potvrzuje ho i Západočeská galerie. Ta v současné době pořádá hned dvě výstavy, které se vzájemně doplňují: v Masných krámech je to"Adolf Loos - dílo v českých zemích", ve Výstavní síni "13" expozice s
názvem "Loos - Plzeň - souvislosti". Druhá jmenovaná je z hlediska plzeňských interiérů zatím informačně nejvýživnějším a nejvěrohodnějším zdrojem.
Návštěvnost obou výstav je vysoká, na komentované prohlídky chodí mnohem více lidí, než pojme galerie a je nutné domlouvat náhradní termíny. K plzeňské autorské výstavě "Loos - Plzeň - souvislosti" vznikla reprezentativní publikace v české a anglické verzi, s níž město počítá jako s propagačním materiálem. Je to skvělá osvěta, přesto pořád ještě nestačí.
Město by spolu s galerií a dalšími institucemi mělo vymyslet způsob, jak informovat a motivovat co nejširší veřejnost v regionu, včetně školáků a studentů středních a vysokých škol. Co třeba oslovit Ústav umění a designu v Plzni? Zajímala by studenty například tvorba komiksu, jehož tématem by byly dramatické příběhy vlastníků plzeňských Loosových interiérů a samotných bytů? Nebo Loose samotného? Bylo by pro studenty Pedagogické fakulty zajímavé vytvořit na téma Loos atraktivní edukativní program, který by zabral třeba 1 vyučovací hodinu - speciální pro základní a speciální pro střední školu? Ostatně, na příkladu Loose by si mohli pedagogové a pracovníci kulturních a vzdělávacích institucí vyzkoušet, jakým způsobem se dá ve výuce pracovat s regionálními specifiky a pěstovat poučený
patriotismus.
Náhodně oslovení zatím v anketách jmenují jako nejčastější evropské trumfy Plzně pivo, fotbal a divadlo. Pivo snad Jihoafričané kazit nebudou, ovšem kvalita plzeňského fotbalu je velmi vrtkavá. A plzeňské divadlo je obsahem provinční a Evropu zajímat nebude. Je-li míněna architektura Velkého divadla, je to pěkná dominanta a ostudu Plzni věru nedělá. Buďme na něj hrdí - a zároveň si přiznejme, že evropský unikát to není. Loosovy interiéry ano. A je důležité, aby se dostaly do obecného povědomí Plzeňanů. Jen najít způsob.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
