Líšnický hrad nedaleko Bouzova zmizel ve vytěženém lomu. Dnes jsou patrné jen jeho zbytky
Obec Líšnici najdeme nedaleko Mohelnice, na úpatí prvních kopců Zábřežské vrchoviny v Olomouckém kraji. Z malé vísky se dá docela dobře vyrazit na malou procházku do smíšeného porostu Líšnického polesí. Mimo jiné třeba i ke zbytkům někdejšího hradu, kde se možná narodil král Jiří z Poděbrad.
Už odpradávna vedla přes Líšnici stará obchodní stezka, která mířila skrz náves směrem na severozápad k samotám zvaným Starý Mlýn, odkud pokračovala do lesnatého údolí jménem Vápeníky.
Jen kousek za posledními domy, kdy se cesta přimkne k levému břehu údolí, stojí za to sejít z cesty a osvěžit se vodou ze Starozámeckého nebo též Podhradského pramene, mimochodem i v nejsušších dnech velmi silného. Ten byl kdysi zdrojem vody pro hrad, který stával na kopci nad ním.
Místo, kde se hrad tyčil, z velké části zničil lom, jehož stěna se vypíná nedaleko pramene. Kámen se zde těžil ještě v minulém století a část ostrohu, na němž kdysi hrad stával, zmizela úplně. Lom je však alespoň dobrým navigátorem, neboť jakékoli informační cedule o hradu zde chybí. Dokonce ani na mapách není zřícenina označena, a pokud ano, tak pod chybným jménem Obersko.
Pokud vystoupáme na vrchol hradního kopce, nemůžeme přehlédnout mohutný dvojitý příkop a zbytky valů. Člověk nemusí být archeolog, aby vytušil, že zdejší místo bylo opravdu těžce opevněno.
Archeologický průzkum klade výstavbu hradu na přelom 13. a 14. století – tedy do období velké kolonizace hornatějších částí tohoto kraje.
Na Líšnici se možná narodil Jiří z Poděbrad
Hrad vznikl jednak jako centrum panství, jednak i jako ochrana zemské stezky, která údolím vedla. Podle odborníků na hradní architekturu patřil podle dochovaných zbytků mezi tzv. plášťové hrady – tedy stavby, kde byla hlavním obraným prvkem mohutná obvodová zeď. Tu doplňovaly ony částečně dochované příkopy a valy. Ve vnitřním areálu stála vstupní věž.
Historické prameny se o Líšnici poprvé zmiňují v roce 1348, kdy už je uváděn svobodný dvůr a tvrz. Tehdy Líšnici držel Boček z Kunštátu a z Líšnice. Páni z Kunštátu byli majiteli hradu pravděpodobně až do konce 15. století.
Mezi nejvýznamnější osobnosti patřil Heralt z Kunštátu, který se stal výhradním majitelem Líšnice po roce 1420, kdy se zbavil spoluvlastnictví svých sourozenců. Právě tento muž byl poručníkem budoucího krále Jiřího z Poděbrad a byl jeho nejbližším příbuzným a přítelem jeho otce Viktorina.
Jedna z teorií říká, že se matka Jiřího z Poděbrad uchýlila před husitskými bouřemi právě na Heraltovu tvrz v Líšnici a zde se měl narodit budoucí král. Druhá verze legendy tvrdí, že se nenarodil na tvrzi, ale v nedaleké vsi Vyšehorky, kde dodnes stojí prastarý kostelík, v jehož zdech měl být budoucí král pokřtěn.
Heralt ovšem nebyl jen milým poručníkem mladého Poděbrada, ale také postrachem zemského míru sjednaného v roce 1440. Moravští stavové chtěli Heralta přesvědčit, aby zanechal nepřátelství a dali mu záruku bezpečí při jeho cestě na zemský sněm v Brně v roce 1441. Nejspíš to ale zapomněli říct brněnským měšťanům, kteří už měli divokého líšnického pána dost. Po příjezdu do Brna jej zatkli, předali soudu a 19. srpna téhož roku mu brněnský kat oddělil hlavu od trupu.
Po Heraltově smrti nebyl už hrad obnoven a chátral. Zbytek dokonala těžba kamene na přelomu 19. a 20. století a pak také v padesátých letech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
![jak_klara_obratila_na web.jpg jak_klara_obratila_na web.jpg](https://brno.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/e267b388c06a96c1b90c7443afcd1a84.jpg?itok=NWANcVy-)
![](https://brno.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/94949a2cda8b0e5970dc036a8b74667d.jpg?itok=bfzCOlUT)
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Labouristé zvítězili v britských parlamentních volbách. Získali nadpoloviční většinu
-
Danko vytáčí koaliční partnery a žádá další funkce. Spor o šéfa parlamentu i kvůli němu vláda odsunula
-
‚V létě tam bude až 70 stupňů.‘ Máj sklízí kritiku za hřiště na střeše, chce přidat mlhoviště a hlídat teplotu
-
Zákaz lidí s dvojím občanstvím na strategických postech. Program krajní pravice ve Francii čelí kritice