Likvidace skládky ve Šlapanicích bude stát miliony. „Zatajili nám pokuty,“ tvrdí opozice

Dlouhá diskuze ve středu večer (12. února) zaměstnala zastupitele Šlapanic u Brna. Opozice kritizovala současné vedení radnice kvůli přístupu ke skládce nebezpečného odpadu na severovýchodním konci města. Opozičním zastupitelům vadilo třeba to, že nevěděli o několika pokutách, které městu za nakládání se skládkou uložila Česká inspekce životního prostředí. Starostka se brání, že pokuty nezveřejňovalo ani dřívější vedení radnice.

Skládka ve Šlapanicích funguje od roku 1992. Místo pro ukládání nebezpečných odpadů se z ní stalo v roce 1998. Už v 90. letech se objevily první problémy, kdy hladina skládkové vody překročila dané limity. „Do skládky totiž pršelo a hladina vody narůstala,“ vysvětluje starostka Michaela Trněná ze sdružení Čisté Šlapanice. V letech 2012 a 2013 ze skládky unikal čpavek. V té samé době mělo město zřídit čističku odpadních vod, ale zprovozněná nebyla. „Zhotovitelé odmítli podpis smlouvy s odkazem, že nejsou schopni splnit požadované limity kvůli nárůstu koncentrace rozpuštěných látek ve skládkové vodě,“ uvádí na webu města Šlapanice místostarosta a zároveň jednatel městské odpadové firmy SATESO, která má skládku ve správě.

Zavřeno od roku 2018

Skládka je zavřená od roku 2018. A zároveň překrytá první vrstvou hlíny, která má odpad a škodlivé látky izolovat. Areál nyní neohrožuje své bezprostřední okolí a obyvatele. Jak ale potvrzuje Česká inspekce životního prostředí, současný stav není v pořádku. „Výška hladiny průsakové vody ve skládce měla být udržována od počátku prosince 2017 do konce listopadu 2018 na kόtě max. 236 m n. m. Zjištěná výška hladiny 7. listopadu 2018 však byla vyšší. To je porušením zákona o integrované prevenci, za který jsme subjektu uložili pokutu 200 tisíc korun,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Pokuty za půl milionu

Celkem Šlapanice dostaly od roku 2017 do roku 2019 pokuty za 560 tisíc korun. Jednu i za to, že předčištěná voda unikla kvůli technické závadě do kanalizace. „O těchto pokutách jsme se dozvěděli až po medializaci a po zveřejnění údajů inspekcí životního prostředí. Nevědělo o nich jak zastupitelstvo, a nejsou ani v zápisech rady města,“ rozčiluje se opoziční zastupitel Tomáš Lejdar z KDU-ČSL a upozorňuje, že městu můžou další pokuty hrozit.

„Je pravda, že jsme o pokutách nejednali v zastupitelstvu, a možná jsme měli. Za skládku ale dostává městská firma SATESO pokuty od roku 2006, kdy na radnici byla KDU-ČSL, a ani oni pokuty nezveřejňovali. Skládku považujeme za problém celého města i celého zastupitelstva, možná v něm tedy budeme další případné pokuty projednávat, ale především skládku považujeme za problém našich předchůdců,“ namítá starostka Šlapanic Trněná.

Problém předchůdců

Zastupitel Lejdar taky kritizuje, že město problém aktivně neřeší. „Město nejen neplní předepsané nařízení, ale ani nevyvíjí aktivitu k tomu, aby nařízení mohlo začít plnit,“ uvádí s tím, že postoj radních vypadá tak, jako by bylo levnější dál platit pokuty a zároveň zvyšovat dluh města.

Vedení radnice, které nastoupilo v roce 2014, ale tvrdí, že skládku nebylo možné zavřít dřív než v roce 2018. A že jejich předchůdci na potřebnou rekultivaci nenaspořili dost peněz. Letos budou Šlapanice hledat firmu, která bude v rekultivaci pokračovat. „To bude stát asi 30 milionů korun. Dalších 40 milionů zaplatíme za čtyřicetiletý monitoring skládky. A to nemluvíme o tom, že dalších asi 30 milionů by stálo okamžité odčerpání a ekologická likvidace kontaminované vody. Za celou dobu provozu skládky přitom máme v povinně vytvářeném fondu necelých devět milionů,“ vypočítává starostka.