Lichtenštejnský dům představuje historii rodu i slavné stavby Lednicko-valtického areálu
Ve výrazné bílo-žluté historické budově vedle břeclavské synagogy najdou příchozí nejen informační centrum a vinotéku, ale zejména takzvaný Lichtenštejnský dům, který se snaží představit rod, jehož jméno vetklo město do názvu budovy.
Dominantou expozice jsou do nejmenších detailů propracované miniatury staveb Lednicko-valtického areálu. „Ten totiž zabírá nejen katastr Lednice a Valtic, ale zasahuje až do břeclavského katastru,“ vysvětlila ředitelka Městského muzea a galerie Břeclav Alena Káňová.
Budova dnešního Lichtenštejnského domu byla postavena v 80. letech 19. století jako židovská obecná škola. „Byla součástí židovského ghetta, které ve své době zabíralo část náměstí a některé přilehlé ulice,“ dodala ředitelka muzea.
Od židovské školy k lednickému Minaretu
Dům byl využíván převážně jako škola i v dalších letech, od roku 1995 do 2007 zde sídlilo Městské muzeum a galerie Břeclav. Od května 2009 slouží stavba jako Lichtenštejnský dům. Jeho slavnostní otevření proběhlo za účasti prince Wolfganga z Lichtenštejna, který se stal jeho čestným patronem.
Výstavní prostory slouží nejen jako zdroj historických informací, ale i jako inspirace k výletům k méně známým památkám Lednicko-valtického areálu. I u těch nejznámějších staveb pak může břeclavská expozice nabídnout pohled z nezvyklých úhlů.
Mezi miniaturami samozřejmě nechybí model zámku v Lednici. Pod jednou střechou si ale mohou návštěvníci prohlédnout také například zmenšeninu lednického Minaretu, zámečku Belveder, poštorenského kostela anebo valtické kolonády Reistna. Lichtenštejnský dům je přístupný celoročně od úterý do neděle vždy od 10 do 17 hodin.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Na lávce u pardubického nádraží za 300 milionů korun stojí voda. Správa železnic požaduje reklamaci
-
Záchrana Ukrajiny je v našem vlastním zájmu. Rusko chce, aby platilo právo silnějšího, tvrdí Fischer
-
Sociální demokraty povede exministryně Maláčová. Do předsednické funkce ji zvolilo 101 delegátů
-
Sněhovou vichřicí z Norska do Švédska. Příběh Hany Adlerové a její rodiny