Kvůli tíživé robotě a osobní nesvobodě došla v roce 1680 sedlákům v Čechách trpělivost a povstali. Desítky z nich oběsili
Byla druhá polovina 17. století, Třicetiletá válka dávno skončila, a lidem se přesto žilo pořád špatně. Šlechta stupňovala své nároky na životní úroveň, přestože jejích živitelů výrazně ubylo.
Robota se stala nejtíživější povinností, její objem velmi vzrostl. Za porušení hrozila pokuta a při vymáhání byla vrchnost nekompromisní. Pro poddané bylo stále obtížnější najít čas na obdělávání vlastní půdy.
Vzrostla i osobní nesvoboda. Obyčejný člověk se bez povolení nemohl vystěhovat z panství, poslat děti na studia nebo uzavřít sňatek. A tak v roce 1680 došla sedlákům v Čechách trpělivost. Využili toho, že císař Leopold I. utekl před morovou epidemií z Vídně do Čech, začali mu předávat protestní petice a odpírali vykonávání robot.
Proti povstání zhruba 150 panství nastoupilo vojsko, nejvíc se bojovalo na Bezdružicku. Zbraně byly účinnější než zemědělské náčiní, a tak armáda povstání brzy potlačila. Neslavně skončili i předáci vzbouřenců – desítky z nich oběsili a stovky dalších putovaly na nucené práce nebo do vězení.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
