Kvašená zelenina: přebytky přeměňte na mocného spojence v posilování vaší imunity

21. říjen 2022

Kvašení je způsob uchovávání zeleniny, který lidé používají už tisíce let. Můžeme se domnívat, že látky obsažené v mléčně kysané zelenině zachránily život milionům lidí v těžkých obdobích zimy a nouze. Dnes nás reklamní nabídky lákají ke koupi zázračných pilulek, které zaručeně posílí naši imunitu. Přitom tu máme levnějšího a silného spojence. Kvašenou zeleninu.

V našich krajích je tradičně nejčastějším reprezentantem mléčného kvašení kysané zelí. Asijskou obdobou mléčně kvašené zeleniny je korejská směs zeleniny kimči. Základem je pekingské nebo čínské zelí, doplněné směsí zeleniny, kterou tvoří například strouhaná mrkev, bílá ředkev, cibule, pórek, to vše promíchané s nálevem svařeným z rozmixované cibule, česneku, zázvoru a chilli papriček. Přidává se ještě i rybí omáčka, ale její specifická chuť nemusí každému vyhovovat.

Jak na to?

Zelí nakrájejte na proužky nebo čtverce, osolte, pomačkejte a zalijte vodou, aby v ní bylo ponořené a máčejte 1 až 2 hodiny, aby změklo. Poté ho dobře propláchněte, aby nebylo slané. Pomačkejte a promíchejte se směsí zeleniny a svařeným nálevem. Optimální poměr zelí a zeleniny je 1 : 1.

Směs upěchujte do kameninové nádoby vhodné na kvašení nebo do čistých (otevřených) zavařovacích sklenic. Zelenina by měla být umáčknutá a ponořená do vlastní šťávy. V kvasné nádobě ji zatižte vhodným předmětem. Zeleninu nechte pracovat 3 až 5 dní při pokojové teplotě 18 – 20 stupňů Celsia. Když se bouřlivý kvasný proces zmírní, uložte kvasnou nádobu na chladné místo. Sklenice uzavřete a dejte do chladničky. Zelenina pak vydrží poměrně dlouho, dbejte ale na to, aby i po odebrání části obsahu byla ponořená ve vlastní šťávě.

Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář pokračuje: „Dobré pro kvašení jsou podle mě řepa, zelí, cibule, květák, celer, petržel, mrkev, česnek, rajčata, různě pálivé papriky. Jednoduché a dříve časté byly kvašeným zelím naplněné čerstvé nebo také kvašené papriky.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.