Kadeřavost broskvoní je typická houbová choroba. Zjistěte, jak s ní bojovat

10. duben 2025

Palcatka broskvoňová je typická houbová choroba, která se projevuje zkadeřením listů a červenavými skvrnami. Zpočátku malé zelené puchýře nebo nádorky na listech rostou a zbarvují se do červena. Jak s chorobou bojovat?

Napadené listy broskvoně přestanou správně fungovat, mohou dokonce opadávat. Letorosty proto špatně vyzrávají a snadno je poškodí mrazy. A také plody nemají potřebnou kvalitu. Nebezpečná palcatka v podobě spor snadno putuje vzduchem a zachytává se na větvičkách u pupenů. Bohužel dobře přezimuje, a jakmile se začnou objevovat listy, startuje i tato houbová choroba.

Boj s kadeřavostí

V případě palcatky platí, že je nutná prevence. Léčení už nic nezachrání. První postřik fungicidními přípravky se vyplatí provést už v únoru, i když kalendář není tak rozhodující. Odborníci doporučují postřik provést, když alespoň jsou 100 hodin teploty vyšší než 7 stupňů.

Důležité jsou i podmínky. Mělo by být sucho a bezvětří, aby se přípravek dobře uchytil. Stříkáme nejen větve, ale i kmen.

Druhý postřik se doporučuje v době rozevírání pupenů. Paleta přípravků je poměrně bohatá a měli byste volit podle průběhu růstu. Pro první ošetření v počátku rašení sáhněte po měďnatých fungicidech – například Cuprocaffaro, Kuprikol 50, Champion 50 WP. Pokud už jsou listy vyvinuté, mohly by je tyto přípravky spálit, proto vybírejte pro další ošetření jiné přípravky. Například řady Delan nebo Dithane M 45, Dithane DG Neotec a další. V odborné prodejně vám poradí.

Pokud výsadbu broskvoní teprve plánujete, volte vyšlechtěné méně náchylné odrůdy a následně udržujte strom v dobré kondici.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.