Jízdárna Pražského hradu slouží jako výstavní prostor. Aktuálně nabízí přehlídku architektury
V ulici U Prašného mostu, která vede k severní bráně Pražského hradu, stojí Jízdárna. Vstupní fasádu zdobí štukové reliéfy skákajících koní, zbraní, poprsí Turka a mouřenína. Jízdárna byla ve 40. letech minulého století podle projektu architekta Pavla Janáka přeměněna na výstavní prostory.
Budova Jízdárny Pražského hradu byla postavena v 90. letech 17. století v barokním stylu podle návrhu architekta Jana Baptisty Matheye. Původně byla určena pro jezdecký výcvik a jezdecké kratochvíle šlechtického panstva. Roku 1760 vyhořela. V rámci rekonstrukce budově přibylo jedno křídlo.
V pozdějších dobách, kdy už zimní jízdárna neplnila svou funkci, fungovala jako vojenské skladiště. Původní letní otevřená jízdárna byla v 50. letech 20. století zastavěna garážemi. Na jejich střeše se nachází zahradně upravená terasa, která skýtá zajímavý pohled na katedrálu svatého Víta a část opevnění Pražského hradu.
Jízdárna slouží v současné době jako výstavní síň a galerie. Aktuální výstava nazvaná „Česká architektura od secese k dnešku“ je nejrozsáhlejší výstavou moderní architektury v českých zemích za posledních dvacet let. Koná se na počest 150. výročí narození architekta Jana Kotěry, který je považován za vůdčí osobnost moderní české architektury, od níž se odvíjí vývojová linie tuzemské stavební tvorby od secese až do současnosti.
Na ploše přes dva tisíce metrů čtverečních se představuje více než pět set nejvýznamnějších architektonických děl a téměř tři sta architektů působících na našem území od konce 19. století do současnosti.
Výstava je otevřena denně od 10 do 18 hodin do konce října letošního roku. Obsah výstavy je vhodný k doplnění učiva druhého stupně základních škol a gymnázií. Vstupné činí pouze 20 korun, vstupenku je možné koupit v automatu přímo u vstupu do Jízdárny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.