Jalovcový destilát se těší čím dál větší oblibě. Podle statistik vypijí Češi rok od roku více ginu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Prázdné lahve teprve čekají na naplnění

Češi vypijí rok od roku víc ginu. Jalovcový destilát se těší čím dál větší oblibě zákazníků, jak potvrzují barmani i výrobci. V souladu s tím jsou i údaje o dovozu tohoto druhu alkoholu, které eviduje Český statistický úřad.

Zatímco v roce 2013 do tuzemska dorazily lahve za skoro 60 milionů korun, loni to bylo víc než jednou tolik. Na importu jsou české bary a hospody závislé, u nás je výrobců ginu jenom hrstka.

Měděná destilační kolona

Do malé místnosti v domě na dvoře jednoho autoservisu v brněnském Králově Poli vedou nenápadné dveře. Uvnitř stojí naleštěná stříbrně a měděně se lesknoucí destilační kolona, ve které bublá voda. Na poličkách po obou stranách podlouhlé místnosti stojí prázdné lahve čekající na naplnění, anebo skleněné nádoby s potřebnými ingrediencemi. Uprostřed místa, které může připomínat spíš garáž, stojí dřevěný stůl a na něm zařízení, pomocí kterého Robert Urbánek lepí etikety na lahve s ginem, který si sám vyrábí. V 52 letech si splnil svůj opojný a voňavý životní sen.

Na fotografii je Robert Urbánek, který v Brně vyrábí vlastní gin

„Voní tady macerované byliny, které používám pro výrobu ginu. Používám jich třináct. Ty nejzásadnější jsou samozřejmě jalovec, andělika, citrusové kůry, ale snažím se, aby tam byly i lokální suroviny, takže používám jablko, jeřabinu nebo rakytník,“ ukazuje Urbánek na hnědé lahvičky různých velikostí, které vypadají jako ze starobylé lékárny.

V největší nádobě chrastí silně aromatické černé bobule jalovce. Rostlina je v Česku chráněná a tak není možné její plody trhat a využívat k výrobě alkoholu. „Jalovec proto používám ze Srbka a z Makedonie,“ upřesňuje muž.

Potřebné ingredience jsou uloženy ve skleněných nádobách

Urbánek gin vyrábí čtyřiadvacetihodinovým macerováním různých bylin v lihu. Macerát pak destiluje. „Říká se tomu průtahová destilace. Ten princip je jiný než u ovocné pálenky, kde je zdrojem alkoholu zkvašené ovoce, tam je ten proces fermentace. U ginu je to ale tak, že dodávám alkohol zvenčí, tedy kupuji velejemný líh z lihovaru.“

Vůně jalovce v každém ginu

Ve výsledném nápoji musí převažovat jalovcová chuť a jeho aroma. „Je to sice jakási volná legislativní definice, ale je to tak. Z každého ginu by měl být zásadně cítit jalovec. A potom to nese stopu těch bylin podle toho, jak má kdo postavenou recepturu,“ upozorňuje Urbánek. A pochvaluje si, že o jeho gin roste zájem. Dodává ho i do jednoho z velkoobchodů.

Gin je podle barmanů nejmíchatelnější destilát

„Tady máme gin, do skleničky s ledem ho nalijeme velký panák. Potom tu máme tonik a nějakou garnýž, to je třeba okurka nebo citron. Tonik naleji do skleničky a zespodu promíchnu,“ namixuje během chvíle jednoduchý drink barman Martin. Jde o gin s tonikem, asi nejpopulárnější míchaný nápoj s tímto druhem alkoholu. U baru v jednom z brněnských podniků sedí taky Martinův kolega Tomáš Křemenák, který vysvětluje, proč je jalovcová tak oblíbená u zákazníků i barmanů.

„Gin je podle barmanů nejmíchatelnější destilát. Můžete ho napárovat na jakoukoliv chuť, kterou si vyberete. Ten gin vám v tom bude fungovat a nebude se to bít. Je to třeba gin s tonikem a s pepřem, s plátkem zázvoru, se sušeným rajčetem nebo s olivou. Ta škála možných chutí je široká.“

Tomáš Křemenák je zároveň spolumajitel dvou z pěti podniků, které vznikly v síti kolem oceňovaného brněnského Baru, který neexistuje. V roce 2014 vypili jejich zákazníci 106 litrů ginových panáků. Loni skoro 1400. Vyplývá to z dat o spotřebě alkoholu, která Českému rozhlasu provozovatelé pěti podniků poskytli.

Ginový boom

„To je trend, který vidíme ve světě třeba deset, patnáct let například v USA. Ve Španělsku už je velký ginový boom a teď se to pomalu dostalo i k nám do České republiky,“ přibližuje Křemenák. Že je gin na vzestupu potvrzují i další čísla. V roce 2012 – dva roky po založení prvního ze zmíněných podniků – měly panáky ginu mezi třemi hlavními druhy alkoholu zastoupení 13,6 procent. Dnes je to téměř dvojnásobek, 26,1 procent.

V lednu 2018 doplnil dosavadní trojici podniků Whiskey bar, který neexistuje. Úměrně tomu vyrostla ve zmíněném pětibaří spotřeba panáků whisky, ze 1 473 litrů v roce 2017 na loňských 2 069 litrů.

Mezi koktejly je gin dokonce nejpopulárnějším alkoholem. Loni návštěvníci pěti barů v drincích vypili přes 66 tisíc litrů ginu, tedy 38,4 procent celkové spotřeby čtveřice

Kliknutím do legendy grafu můžete některý druh alkoholu skrýt, měřítko grafu se přizpůsobí. Například odkliknutím rumu a whisky si můžete přiblížit trend v pití ginu.

Popularita ginu roste i podle dat Českého statistického úřadu o dovozu alkoholu do Česka. Přestože už dvacet let vede co do ceny importovaných lahví whisky, přibližně od roku 2013 se zvyšuje také import ginu. Na rozdíl od karibského rumu a whisky, které se prakticky ze sta procent dováží, se navíc omezené množství ginu destiluje přímo v Česku. Kromě Roberta Urbánka a jeho Little Urban Distillery gin vyrábí třeba lihovar Žufánek v Boršicích u Blatnice, pálenice Zubří anebo palírna Rudolf Jelínek.

Kromě dlouhodobých trendů graf dovozu ukazuje dva detaily: jednak rekordní nákupy whisky a ginu těsně po vstupu do Evropské unie, a také roční cyklus dovozu. Největší nákupy – a zřejmě i spotřebu – alkoholu hlásí obchodníci každoročně v listopadu a prosinci.

Rum a whiskey vedou

I přes rostoucí oblibu u lidí ale zatím nemůže gin podle údajů Českého statistického úřadu i brněnských barmanů ani zdaleka konkurovat jinému nápoji. Co se tvrdého alkoholu týče, mluví čísla jasně: Češi jsou stále ještě mnohem víc národ whisky a hlavně rumu.

Tomáš Křemenák nabízí vysvětlení k druhému jmenovanému: „To jsou prostě buchty a tuzemák, což tedy ze své podstaty není rum. Máme k tomu nějaký vztah, vzpomínky na dětství. Na tu babičku, co pekla buchtičky s krémem a do něj dávala ten rum. Když půjdeme ještě dál dozadu, tak obliba rumu má kořeny v Rakousku-Uhersku. To reagovalo na velkou oblibu rumu, ale nedisponovalo třtinovými plantážemi, a tak si míchalo něco jako rum. A ta obliba se tady na našem území začala v 19. století objevovat a ve 20. století pokračovala.“

Podle Křemenáka jsou rum, whiskey a gin jakousi barmanskou svatou trojicí hlavně pro koktejly. Hned za nimi jsou pak tequilla a vodka. Naopak ovocné pálenky, jako třeba slivovici, čeští zákazníci v hospodách podle jeho zkušeností moc nepijí, a oblíbené jsou spíš u zahraničních turistů.