Jalovcový destilát se těší čím dál větší oblibě. Podle statistik vypijí Češi rok od roku více ginu

Češi vypijí rok od roku víc ginu. Jalovcový destilát se těší čím dál větší oblibě zákazníků, jak potvrzují barmani i výrobci. V souladu s tím jsou i údaje o dovozu tohoto druhu alkoholu, které eviduje Český statistický úřad.

Zatímco v roce 2013 do tuzemska dorazily lahve za skoro 60 milionů korun, loni to bylo víc než jednou tolik. Na importu jsou české bary a hospody závislé, u nás je výrobců ginu jenom hrstka.

Měděná destilační kolona

Do malé místnosti v domě na dvoře jednoho autoservisu v brněnském Králově Poli vedou nenápadné dveře. Uvnitř stojí naleštěná stříbrně a měděně se lesknoucí destilační kolona, ve které bublá voda. Na poličkách po obou stranách podlouhlé místnosti stojí prázdné lahve čekající na naplnění, anebo skleněné nádoby s potřebnými ingrediencemi. Uprostřed místa, které může připomínat spíš garáž, stojí dřevěný stůl a na něm zařízení, pomocí kterého Robert Urbánek lepí etikety na lahve s ginem, který si sám vyrábí. V 52 letech si splnil svůj opojný a voňavý životní sen.

Na fotografii je Robert Urbánek, který v Brně vyrábí vlastní gin

„Voní tady macerované byliny, které používám pro výrobu ginu. Používám jich třináct. Ty nejzásadnější jsou samozřejmě jalovec, andělika, citrusové kůry, ale snažím se, aby tam byly i lokální suroviny, takže používám jablko, jeřabinu nebo rakytník,“ ukazuje Urbánek na hnědé lahvičky různých velikostí, které vypadají jako ze starobylé lékárny.

V největší nádobě chrastí silně aromatické černé bobule jalovce. Rostlina je v Česku chráněná a tak není možné její plody trhat a využívat k výrobě alkoholu. „Jalovec proto používám ze Srbka a z Makedonie,“ upřesňuje muž.

Potřebné ingredience jsou uloženy ve skleněných nádobách

Urbánek gin vyrábí čtyřiadvacetihodinovým macerováním různých bylin v lihu. Macerát pak destiluje. „Říká se tomu průtahová destilace. Ten princip je jiný než u ovocné pálenky, kde je zdrojem alkoholu zkvašené ovoce, tam je ten proces fermentace. U ginu je to ale tak, že dodávám alkohol zvenčí, tedy kupuji velejemný líh z lihovaru.“

Vůně jalovce v každém ginu

Ve výsledném nápoji musí převažovat jalovcová chuť a jeho aroma. „Je to sice jakási volná legislativní definice, ale je to tak. Z každého ginu by měl být zásadně cítit jalovec. A potom to nese stopu těch bylin podle toho, jak má kdo postavenou recepturu,“ upozorňuje Urbánek. A pochvaluje si, že o jeho gin roste zájem. Dodává ho i do jednoho z velkoobchodů.

Gin je podle barmanů nejmíchatelnější destilát

„Tady máme gin, do skleničky s ledem ho nalijeme velký panák. Potom tu máme tonik a nějakou garnýž, to je třeba okurka nebo citron. Tonik naleji do skleničky a zespodu promíchnu,“ namixuje během chvíle jednoduchý drink barman Martin. Jde o gin s tonikem, asi nejpopulárnější míchaný nápoj s tímto druhem alkoholu. U baru v jednom z brněnských podniků sedí taky Martinův kolega Tomáš Křemenák, který vysvětluje, proč je jalovcová tak oblíbená u zákazníků i barmanů.

„Gin je podle barmanů nejmíchatelnější destilát. Můžete ho napárovat na jakoukoliv chuť, kterou si vyberete. Ten gin vám v tom bude fungovat a nebude se to bít. Je to třeba gin s tonikem a s pepřem, s plátkem zázvoru, se sušeným rajčetem nebo s olivou. Ta škála možných chutí je široká.“

Tomáš Křemenák je zároveň spolumajitel dvou z pěti podniků, které vznikly v síti kolem oceňovaného brněnského Baru, který neexistuje. V roce 2014 vypili jejich zákazníci 106 litrů ginových panáků. Loni skoro 1400. Vyplývá to z dat o spotřebě alkoholu, která Českému rozhlasu provozovatelé pěti podniků poskytli.

Ginový boom

„To je trend, který vidíme ve světě třeba deset, patnáct let například v USA. Ve Španělsku už je velký ginový boom a teď se to pomalu dostalo i k nám do České republiky,“ přibližuje Křemenák. Že je gin na vzestupu potvrzují i další čísla. V roce 2012 – dva roky po založení prvního ze zmíněných podniků – měly panáky ginu mezi třemi hlavními druhy alkoholu zastoupení 13,6 procent. Dnes je to téměř dvojnásobek, 26,1 procent.

V lednu 2018 doplnil dosavadní trojici podniků Whiskey bar, který neexistuje. Úměrně tomu vyrostla ve zmíněném pětibaří spotřeba panáků whisky, ze 1 473 litrů v roce 2017 na loňských 2 069 litrů.

Mezi koktejly je gin dokonce nejpopulárnějším alkoholem. Loni návštěvníci pěti barů v drincích vypili přes 66 tisíc litrů ginu, tedy 38,4 procent celkové spotřeby čtveřice

Kliknutím do legendy grafu můžete některý druh alkoholu skrýt, měřítko grafu se přizpůsobí. Například odkliknutím rumu a whisky si můžete přiblížit trend v pití ginu.

Popularita ginu roste i podle dat Českého statistického úřadu o dovozu alkoholu do Česka. Přestože už dvacet let vede co do ceny importovaných lahví whisky, přibližně od roku 2013 se zvyšuje také import ginu. Na rozdíl od karibského rumu a whisky, které se prakticky ze sta procent dováží, se navíc omezené množství ginu destiluje přímo v Česku. Kromě Roberta Urbánka a jeho Little Urban Distillery gin vyrábí třeba lihovar Žufánek v Boršicích u Blatnice, pálenice Zubří anebo palírna Rudolf Jelínek.

Kromě dlouhodobých trendů graf dovozu ukazuje dva detaily: jednak rekordní nákupy whisky a ginu těsně po vstupu do Evropské unie, a také roční cyklus dovozu. Největší nákupy – a zřejmě i spotřebu – alkoholu hlásí obchodníci každoročně v listopadu a prosinci.

Rum a whiskey vedou

I přes rostoucí oblibu u lidí ale zatím nemůže gin podle údajů Českého statistického úřadu i brněnských barmanů ani zdaleka konkurovat jinému nápoji. Co se tvrdého alkoholu týče, mluví čísla jasně: Češi jsou stále ještě mnohem víc národ whisky a hlavně rumu.

Tomáš Křemenák nabízí vysvětlení k druhému jmenovanému: „To jsou prostě buchty a tuzemák, což tedy ze své podstaty není rum. Máme k tomu nějaký vztah, vzpomínky na dětství. Na tu babičku, co pekla buchtičky s krémem a do něj dávala ten rum. Když půjdeme ještě dál dozadu, tak obliba rumu má kořeny v Rakousku-Uhersku. To reagovalo na velkou oblibu rumu, ale nedisponovalo třtinovými plantážemi, a tak si míchalo něco jako rum. A ta obliba se tady na našem území začala v 19. století objevovat a ve 20. století pokračovala.“

Podle Křemenáka jsou rum, whiskey a gin jakousi barmanskou svatou trojicí hlavně pro koktejly. Hned za nimi jsou pak tequilla a vodka. Naopak ovocné pálenky, jako třeba slivovici, čeští zákazníci v hospodách podle jeho zkušeností moc nepijí, a oblíbené jsou spíš u zahraničních turistů.

autoři: Tomáš Kremr , jab
Spustit audio