Jakub Hron Metánovský celý život studoval a vynalézal. V rodném Metánově má své muzeum
Muzeem Jakuba Hrona Metánovského nás provedla Milada Červenková
Všestranným Čechem není jen fiktivní postava Járy Cimrmana. Doslova na paty mu šlape Jakub Hron Metánovský. Člověk, který ještě v sedmdesáti letech studoval a celý svůj život něco vymýšlel. V Metánově na Vysočině má dokonce své muzeum.
„Byl to místní rodák, který se považoval za vynálezce, badatele, básníka a filozofa. Jak sám říkal libomudruna,“ představuje Jakuba Hrona obyvatelka Metánova Milada Červenková. Hron se také připojil k obrozencům, kteří vymýšleli nová česká slova a nahrazovali jimi slova cize znějící. „Měl i problémy se studenty a profesory na škole, nerozuměli mu,“ říká průvodkyně. Jedním ze způsobů počešťování bylo například upravování přípon. Místo cítění tak například říkal citba.
Velkou vášní Jakuba Hrona byly vynálezy. Vynalézal v podstatě neustále. „Každý rok vydával jeden vynález,“ potvrzuje Milada Červenková. Jeho nejznámějším vynálezem byl buňát, neboli kalamář nekotitelný, na který dokonce získal patent. Funguje na principu spojených nádob a na svém pracovním stole ho měl i Karel Čapek.
Už jen podle názvů dalších vynálezů si o nich člověk může udělat představu. Na seznamu je například mlunovod, úprava fekálií do krychlí, kulstínměr nebo bezkolejný vozohyb.
Jakub Hron také neustále studoval. V pokročilém věku se rozhodl pro medicínu, kterou nedokončil, stejně jako práva, která vzdal ve svých sedmdesáti letech. Za zmínku stojí i způsob jeho rozloučení s Hradcem Králové, kde vyučoval na gymnáziu. Nechal vyrobit takzvaný slonový balón, který místní plynárny naplnily plynem. Jeho vypuštění mělo přihlížet množství lidí. Kvůli natrženému švu ale plyn unikl a balón nakonec nevzlétl.
V muzeu v Metánově jsou k vidění dobové fotografie, funkční replika buňátu, ale i nábytek, který Jakub Hron vynalezl. Pro zajímavost: sesle se jmenují nohschráň a spůdschráň.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
