Hradní věž Trúba je dominantou Štramberka. Přehlédnete z ní všechny místní pozoruhodnosti
Štramberk na Novojičínsku je díky své městské památkové rezervaci perlou Moravskoslezského kraje. A výlet na gotickou hradní věž Trúbu by neměl chybět v žádném prázdninovém cestovním diáři. Kamenná kruhovitá věž štramberského hradu je vidět z daleka, doslova jako turistický maják.
„Původ hradu Štramberk není úplně znám, nevíme, kdo ho postavil, ani kdy k tomu došlo. Přibližně se jeho vznik datuje do 13. století,“ vysvětluje Barbora Valná, vedoucí oddělení kultury, sportu, volného času a cestovního ruchu městského úřadu.
Nicméně město Štramberk se dostalo do povědomí zejména roku 1359, kdy byla původní osada pod hradem povýšena na město. Za tím stál Jan Jindřich Lucemburský, markrabě moravský, bratr Karla IV.
Pokud se vypravíte na štramberskou Trúbu, počítejte s výletem strmě vzhůru. Věž je vysoká okolo čtyřiceti metrů. Kolik schodů vede na její vrchol, si ale musíte spočítat sami. Jsou několikery, venku při příchodu k Trúbě kamenné, ve věži kovové a nakonec dřevěné. „Během roku máme otevřeno od úterý do neděle, o prázdninách fungujeme sedm dní v týdnu. To znamená, že jsme vstřícní k turistům i v pondělí,“ dodává Barbora Valná.
Město jako na dlani
Štramberku se vyplatí věnovat celý den, k vidění je tam toho totiž mnoho. Toulat se můžete stezkami po přilehlých kopcích, navštívit rozhlednu i štramberská muzea. Vše jako na dlani má turista z ochozu štramberské Trúby, která funguje jako vyhlídková věž.
„Vidíte krásné panorama Beskyd. Lysou horu, Pustevny, Radhošť, Javorník. Blíže zleva je pak rozhledna Bílá hora, ke které vede Sluneční stezka od Arboreta. To se nachází o něco níž a nevidíme ho, protože je za kopcem. Před námi se tyčí Červený kámen nad Kopřivnicí. A vpravo je bájná hora Kotouč, magické místo Štramberka, opředené spoustou pověstí,“ popisuje Barbora Valná.
Na Kotouči se po staletí konaly slavné poutě. Je to místo, kde najdete legendární jeskyni Šipku, celosvětově proslavenou archeologickým nálezem čelisti neandrtálského dítěte. A stezkami protkaný je Národní sad, který v srpnu roku 1922 založil na Kotouči místní lékař Adolf Hrstka, předseda štramberského Klubu českých turistů a velký propagátor města.
V Národním sadu jsou rozmístěny sochy a památníky osobností české historie. Stoleté výročí galerie v přírodě si nyní Štramberští připomínají velkou tematickou výstavou v Muzeu Zdeňka Buriana a částečně i v Muzeu Šipka.
Jurské akvárium i replika slavné jeskyně
Fanoušky malíře Zdeňka Buriana, kterého proslavily především ilustrace pravěkého světa, jeho muzeum nadchne a strávit v něm mohou i pěkných pár hodin. Jak říká Barbora Valná, inspirací umělci byla právě jeskyně Šipka na vápencovém vrchu Kotouč.
Další zajímavou muzejní institucí je zmíněné Muzeum Šipka v budově bývalých masných krámů poblíž náměstí, které spravuje Muzeum Novojičínska.
Umíte si představit, jak vypadal pravěký podmořský život? Jací tvorové s ploutvemi i bez nich, s klepety a ulitami se proháněli vodami druhohorních moří? Tohle všechno se dozvíte v expozici, která připomíná jakési jurské akvárium.
Milovníci pravěku, archeologie a paleontologie ocení pak repliku pravěké jeskyně s audiovizuálními efekty. Takzvaný videomapping evokuje život dávných lovců. Do muzejní sluje můžete vstoupit a zažít i pocit, jaký pravěcí lidé měli třeba při setkání s velkou šelmou.
Co by byl Štramberk bez uší
Pokud půjdete po čichu, jistě neminete pekárny a obchůdky, které nabízejí tradiční štramberské uši. Sladká perníková pochoutka ve tvaru kornoutu upomíná podle místní pověsti na mongolské tažení z roku 1241 a peče se i dnes v každé rodině. Chybět nesmí hlavně při tradiční štramberské pouti.
Dnes vedle klasických uší můžete ochutnat i uši s nejrůznějšími příchutěmi, které místní pekaři a cukráři nabízejí zákazníkům v široké paletě polev a sypání.
O soutěži
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.