Houslař Josef Múčka o své práci říká: Vyrábět smyčcové hudební nástroje spočívá v práci se dřevem, citem a detaily

„Můj první kontakt s výrobou hudebních nástrojů vznikl v roce 1990, když jsem se jako třináctiletý jel podívat do Lubů u Chebu a navštívit střední odbornou školu, do které jsem v roce 1991 nastoupil na studium oboru houslař. Byly to roky budování trpělivosti, protože vyrábět smyčcové hudební nástroje spočívá v práci se dřevem, citem a detaily,” popisuje své profesní začátky houslař Josef Múčka, který usedl na rozhlasovou pohovku Jožky Kubáníka, aby si spolu právě o houslích popovídali.

„K houslím jako takovým mě to už ale táhlo už ve čtyřech letech, a protože jsem ze Strážnice, tak jsem chtěl mít fotku s nimi i v kroji,” směje se houslař, který vyrábí hudební nástroje ve své dílně ve Strání-Květné.

Co je u výroby houslí nejdůležitější? „Je toho spousta, ale nejdůležitější je zpracování dřeva. Podívám se na dřevo a jeho strukturu, poklepem zjistím, jaký je tón. Dřevo musí být vyschlé a nesmí být křehké,” vyjmenovává Josef Múčka. Na otázku, co si myslí o slavných houslích vyrobených oslavovanými, především italskými houslisty, odpovídá s nadhledem: „Nejsem si jistý, jestli nástroje starých mistrů jsou ve stavu, v jakém byly vyrobeny.”

A co je pro houslaře až posvátný okamžik stavby houslí? „Když housle do ruky vezme někdo, kdo na ně umí zahrát, to je to poslední a nejkrásnější, co houslař chce spolu s pochvalou slyšet,” usmívá se houslař Josef Múčka a i když sám hraje na violu, tak přiznává, že nejradši si zahraje slovácký folklór.

Jožka Kubáník ze zákulisí rozhovoru prozrazuje:

Ne nadarmo se říká, že na Moravě umí každý hrát na hudební nástroj, zpívat a radovat se z hudby. Houslař Josef Múčka je toho důkazem. Několikrát mluvil během našeho rozhovoru o folkóru, a i když jsme si povídali, když byl zrovna na rybách, myslím, že hned potom si šel něco pěkného zahrát.
Jožka Kubáník