Historie plzeňské folklorní redakce / 1. díl - Začátky
Plzeňské studio Českého rozhlasu v letošním roce slaví 80. výročí. Při té příležitosti jsme pro vás připravili malou sérii speciálních vydání Špalíčku lidových písní, ve kterých připomeneme historii plzeňské folklorní redakce. A také nabídneme k poslechu vzácné archivní snímky.
Folklor a folklorní vysílání s plzeňským studiem bylo vždy pevně spojené! Jména jako Zdeněk Bláha, Plzeňský lidový soubor, pořad Hrají a zpívají Plzeňáci silně rezonují dodnes a současní členové redakce na ně s úctou navazují. V 1. dílu se podíváme do úplných začátků – kdy a jak začal v Plzni rozhlas poprvé vysílat a jak probíhalo ustavení plzeňské folklorní redakce.
5. května 1945, 12:05 – to je přesné datum i čas, kdy se poprvé éterem rozletěla památná věta Karla Šindlera (budoucího prvního ředitele plzeňskéo rozhlasového studia) „Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří“. Vysílání bylo zahájeno za dramatických okolností, ale tehdejší první rozhlasáci se nedali zastavit. První malé studio vzniklo svépomocí na Obcizně (Štruncovy sady) a právě zde se začala psát historie plzeňského rozhlasového vysílání.
Josef Skupa k posluchačům
Dochovalo se svědectví Josefa Skupy, který s rozhlasem spolupracoval v prvních měsících a který popisoval poměry v tomto studiu takto:
„Zalomili byste rukama, milí posluchači, kdybyste viděli, jak těžké je vysílat program z plzeňské vysílačky. Přebrali jsme ji porouchanou a nezařízenou na vysílání programů. Mnozí asi reptáte nad kvalitou našeho vysílání, ale my také. Přístroje na přejímání zvuku máme vypůjčeny od různých soukromníků – každý pes jiná ves. Nemáme vysílací studio ani hlasatelnu, vše ja namačkáno do jediného domečku na konci Obcizny (…) Snažíme se přes technické překážky zvolna připraviti program třeba z darovaných desek, které máme založeny po zemi a přikryté papírem před prachem.(…) Rádi bychom vás poprosili, jestli by se u vás nenašly starší koberce, pytlovina nebo juta, kteýrmi bychom vyložili podlahu a stěny vysílací místnosti kvůli zvukové izolaci. Vzpomeňte na nás také s gramofonovými deskami. A pro zvukové efekty před mikrofonem hodí se nám zvonečky, gongy, rolničky, trubky, píšťalky, klaksony i hodiny s kyvadlem.“
Rozhlasový nácvik chodských tanců
Od samého počátku vysílání byl velký význam přikládaný vzdělávacím pořadům. Zvláštním typem těchto pořadů byl mj. i pravidený rozhlasový nácvik chodských tanců pedagožky Milady Pučelíkové za doprovodu chodského dudáka Stanislava Svačiny. Autorem úplně první znělky plzeňského rozhlasu v roce 1945 byl hudební skladatel a sběratel lidových písní Oldřich Blecha. Pro znělku tehdy využil také lidovou píseň Chytila má milá sýkorku z Plzeňska.
Stěhování rozhlasu
Po dramatických začátcích vysílání na plzeňské Obcizně se rozhlas v krátkých intervalech přemisťoval do několika provizorních místností a v září 1945 zakotvil na dva roky v pěti místnostech ve Škroupově ulici. Studio pro orchestr bylo v únoru 1946 vybudováno v tělocvičně školy na Americké třídě. Pak rozhlas nějaký čas pobýval ve Skrétově ulici a následně se přestěhoval do nově vybudované rozhlasové budovy na náměstí Míru, kde sídlí dodnes.
Gramofonové desky i živí umělci
Na úplném začátku hudebního vysílání v roce 1945 byly darované gramofonové desky, brzy ale začaly docházet před mikrofony i umělci. Počátky hudebního vysílání popisuje tehdejší rozhlasový hudební referent Antonín Špelda v týdeníku „Hovoří Plzeň“ z 4. 8. 1945 takto: „Pro všechny hudební relace máme jedinou místnůstku, malé studio na vysílačce vybavené jedním pianinem. Hrají se na něm hudby k tělocviku, k populárním pořadům a na týž nástroj hraje náročné koncertní skladby i klavírní virtuos. S bídou tam vměstnám smyčcové kvarteto nebo 6 – 8 lidových zpěváků…“
Plzeňský lidový soubor a ustavení folklorní redakce
Lidová hudba se tedy objevovala ve vysílání už od samého počátku v roce 1945. V roce 1953 vznikl Plzeňský lidový soubor, který se začal cíleně věnovat natáčení lidové hudby. Byl založen tehdejším vedoucím hudební redakce Miroslavem Šmídem, který pro soubor získal profesionální hráče především z Plzeňského rozhlasového orchestru. Folklorní redakce jako taková vznikla v roce 1954. Jejím vedením byl hned po svém nástupu pověřen Zdeněk Bláha. Tím se otevřela celá velká rozhlasová kapitola spojená se jménem Zdeněk Bláha. Plzeňská folkorní redakce byla svojí činností (nejen v natáčecím studiu, ale i natáčením v terénu) vyhlášená.
Zdeňku Bláhovi a jeho prvním spolupracovníkům se budeme věnovat v 2. dílu našeho seriálu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
