Herečka Světlana Nálepková: Mimtrio mi už nevyhovovalo, potřebovala jsem používat hlas
Světlana Nálepková se proslavila účinkováním v uskupení Mimtrio navzdory tomu, že odmala zpívala a tančila a vždycky směřovala k muzikálům. „Šla jsem na hudebně-dramatickou konzervatoř, obor muzikál tehdy ještě nebyl.“
Mimtrio nakonec vystupovalo jedenáct let. Tvořil ho ještě Michal Nesvadba a Václav Upír Krejčí. „Michal měl vizi, byl a je strašně pracovitej. My jsme k tomu trochu přispívali, ale on to měl v ruce,“ uznává herečka. S Michalem Nesvadbou spojili životy i v soukromí, vztah ale nevydržel, a to přispělo i k rozpadu Mimtria. „Já jsem chtěla stejně odejít, moje srdce už bylo někde jinde, chtěla jsem hrát a zpívat, už to mlčení stačilo. Už mi chyběl hlas, já jsem prostě kominda a chtěla jsem dělat to, co jsem vystudovala.“
Muzikály ji naplňují
Nicméně díky Mimtriu poznala spoustu lidí a mohla začít realizovat i své vlastní projekty. „Bylo i období, kdy jsem jen koncertovala a to je zase úplně jiná profese. Člověk je tam sám za sebe a může si k sobě ty lidi přitáhnout, jak chce.“
Zahrála si v mnoha filmech, pohádkách i muzikálech, aktuálně se těší na roli paní Hubičkové v připravovaném muzikálu Slunce, seno, jahody. „Ve filmu ji hraje Jiřina Jirásková a všichni známe tu ústřední píseň. Jsem zvědavá, jak se to pojme, protože není úplně jednoduché ztvárnit tak úspěšnou komedii.“
Spojení zpěvu, tance a herectví ji moc baví. „Mně se hrozně dobře hraje na velkém jevišti, ale miluju i komorní scény.“ Na repertoáru má ještě šest komorních recitálů, většinou jsou to příběhy silných žen, jako byla Edith Piaf nebo Frida Kahlo.
Šílená Indie
Světlana Nálepková se rozvinula nejen po pracovní stránce, ale v těžkém životním období se vrhla také na cestu osobního rozvoje a vyrazila do Himaláje. „Chodila jsem na regresivní terapii a asi půl roku na to mi hnutí Brontosaurus nabídlo cestu do Indie, že bych tam učila dramaťák.“
Dramatické ale byly začátky, protože jela úplně nepřipravená. „Tam jsem dostala jak mokrým hadrem po hlavě, myslela jsem, že to nepřežiju, jela jsem bez léků, byla jsem tam samozřejmě nejstarší a se spaním na zemi, mezi blechami a štěnicemi, jsem nějak nepočítala. Já myslela, že jedu na dovolenou.“
Zažila i výškovou nemoc, kdy několikrát denně krvácela z nosu a měla otok mozku. Po nějaké době situaci přijala, uvědomila si své limity, a i když se nejdřív zařekla, že do Indie už nikdy nepojede, cestu si ještě párkrát zopakovala. Při druhé návštěvě se seznámila s mistrem buddhismu a meditace. Tímto směrem se vydala i u nás, začala se věnovat józe a stala se z ní cvičitelka.
Se členy Mimtria se setkali na svatbě dcery Pepiny, kde zvažovali návrat. Jak to dopadlo? Poslechněte si v rozhovoru u Alex.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
