Člověče, zastav se. Fulnek na hranici Moravy a Slezka má atraktivní naučnou stezku

Architektonickou dominantou města je Chrám Nejsvětější Trojice, který se řadí mezi nejvýznamnější barokní památky severovýchodní Moravy. Vybudován byl v polovině 18. století na místě gotického kostela a jeho interiér zdobí jedinečné nástěnné malby Josefa Ignáce Sadlera. Pozoruhodné barokní schodiště s klasicistní branou propojuje Chrám Nejsvětější Trojice s blízkým náměstím.

Náměstí nese jméno neslavnější osobnosti, která kdy ve městě pobývala - Jana Amose Komenského. Ve Fulneku, kde žil a kázal v letech 1618 až 1621, mimo jiné napsal dílo Listové do nebe a pracoval také na unikátní Mapě markrabství moravského. Život a dílo učitele národů připomíná Památník Jana Amose Komenského, před kterým v parku stojí bronzová socha od Jana Štursy.

Na náměstí bychom ale také neměli přehlédnout Knurrův palác, Radniční věž, sousoší sv. Jana Nepomuckého, Sloup Nejsvětější Trojice nebo kašnu se sochou svatého Jana Sarkandra.

Stezka vede i lesíkem, kde učil Komenský

Mezi další zajímavé stavby Fulneku patří původně strážní Černá věž, do které se v roce 1995 vrátily zvony, a nad ní na návrší se rozkládající komplex Horního a Dolního zámku.

Naučná stezka Člověče, zastav se|foto: Naďa Čvančarová

Naučná stezka vede také částí lesíku na Zámeckém kopci, který se nazývá Žákovský háj. Právě tam chodíval vyučovat své žáky Jan Amos Komenský. Tady jej připomínají další informační tabule, stejně jako působení zdejší Jednoty bratrské.

Na protilehlém vrchu se pak nachází Kapucínský klášter s Kostelem sv. Josefa. Jde opět o jedinečnou ukázku řádového barokního stavitelství na Moravě. Zdejší barokní hřbitov s Kaplí svatého Rocha a Šebestiána, která byla zasvěcena ochráncům proti moru, slouží od rekonstrukce v roce 1995 jako veřejný park.

Naučná stezka Člověče, zastav se je věnována také vzpomínce na významné rodáky a osobnosti Fulnecka. Jsou mezi nimi například historik Adolf Turek, kronikář Felix Jiří Jaschke, cestovatel Ferenz Hopp nebo malíř Franz Wanek.

Perličkou na trase je hledání pozůstatků zdejší nedostavěné železniční trati budované v sedmdesátých letech 19. století. Trať měla spojovat Balt s Uhrami a pokračovat dále na východ, ale projekt nikdy nebyl dokončen.