Český granát je brán za národní kámen. Jeho červeň ohnivě září v nové expozici turnovského muzea
Mezi stálé expozice Muzea Českého ráje v Turnově na severu Čech patří expozici historie kamenářství a zlatnictví. Sběr a broušení drahých kamenů se ale promítá i do dalších expozic. Spolu se zlatnictvím a šperkařstvím patří k tradicím, které Turnov proslavily ve světě. Mezi drahými kameny a polodrahokamy má zvláštní postavení český granát. Proto má v muzeu svoje zvláštní místo nazvané Kabinet historických granátových šperků.
Historické granátové šperky se nacházejí v nové expozici, díky které se doslova rozzářily. Tmavě červené kamínky českého granátu totiž potřebují hodně světla, aby jejich proslavený oheň naplno vyniknul. Granáty se nacházely už ve sbírkách císaře Rudolfa II. Legenda zmiňuje dokonce granát velikosti holubího vejce. Jelikož je dnes jen výjimečně možné nalézt surové granáty větší než jeden centimetr, je taková velikost zpochybňována.
Jádrem kabinetu je vývojově uspořádaný šperk od klasicismu na začátku 19. století po šperky ze „zlatého věku“ českého granátu ve druhé polovině 19. století, kdy díky vývoji nýtkové a zrnkové techniky došlo k ohromnému tvarovému rozvoji šperků - broží, náhrdelníků, diadémů, náušnic a náramků.
Zmíněné techniky totiž umožňují využití malých kamínků bez toho, aby musel být každý jednotlivě obklopen kovovou montáží. Kámen se pak uplatní ve větších barevných plochách, které září krásnou červení.
Český granát byl od začátku 19. století považován za český národní kámen a toto postavení mu zůstalo dodnes. Zdobil nejen stavy šlechtické, ale i selské. A to jak dámy, tak pány. Muži měli granáty vykládanou například špičku na doutník.
Granáty oplývala i kolekce pěti sportovních vyznamenání z přelomu 19. a 20. století. V té době byl český granát nadužívaný a dá se říct, že zasazováním do mosazi poněkud devalvoval. Díky turnovské šperkařské škole se ale ve 20. a 30. letech vrátil znovu do stříbra a zlata a získal opět punc exkluzivního drahokamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
