České stopy musím najít v každé zemi. A ony jsou, je přesvědčený novinář a zpravodaj Petr Voldán
Více než čtvrt století je jeho parťákem rozhlasový mikrofon. Byl zpravodajem v Moskvě, Londýně a zase v Moskvě. S pořadem Postřehy odjinud, který vysílá Česká televize, procestoval přes 50 zemí.
„Dnes už bych nechtěl být zpravodaj nikde,“ říká novinář, dlouholetý zahraniční zpravodaj a cestovatel Petr Voldán. „ Redaktoři už nedělají jen to rádio, už musí být na sociálních sítích, musí dělat fotografie, točit videa a podobně. Ta práce je dnes mnohem složitější.“
Poprvé vyjel v roce 1987. „To nebyl internet ani mobilní telefony. Podruhé jsem šel do Londýna, to byl rok 1997, ale nebylo s tím tolik zkušeností, i když už jsem to využíval. A potřetí už jsem dělal i vstupy s mobilem, to už pro mě bylo složitější, radily mi i moje děti.“
Žurnalistiku studoval s tím, že se vrátí do jižních Čech a bude dělat psanou novinařinu. „Ale vybral jsem si rozhlasovou specializaci, kde působil profesor Vladimír Kovářík, až magický člověk. A tam jsem chytil ten rozhlasový virus, to je nevyléčitelné,“ usmívá se. „Primární rozhlasové spojení je pro mě zvuk a fantazie, a tím jsem byl zasažen už tehdy.“
Postřehy odjinud – kouzlo v detailu
Petr Voldán dostal možnost vyzkoušet si i televizní práci. Jeho prostřednictvím se můžete nevšedním zpracováním podívat třeba do Irska, Skotska, Gruzie či Švýcarských Alp. Pro jednu oblast si vybere 13 témat, které pak zpracuje do 13 šestiminutových dokumentů.
„Podklady a témata pro danou zemi si chystám asi půl roku. A když to pak střiháme, někdy se hádáme i o větu. Ale má to své výhody, můžete se věnovat detailu. A v tom je to kouzlo – vybrat to nejzajímavější a dobře to podat. Chci vzbudit zájem o tu zemi a vyvolat nějaký pocit. V tom se ukázalo, že sázka na rozhlasáky, kteří ten pořad dělají, byla dobrá. Nejsme prvotně ovlivněni obrázky, ale vnímáme to slovo.“
Vždycky chce najít něco zajímavého. „Třeba na Maltě se pěstují bílé olivy a ani ti Malťané to nevědí. A moc mě baví v každé zemi ukazovat české stopy. My máme občas sklony k sebemrskačství, ale zbytečně. Máme po světe spoustu stop. Třeba na Maltě žila Adina Mandlová, a nám se podařilo najít jejího kamaráda, který tam s ní každý týden chodil na kafe. Nebo Bořek Šípek vytvořil skleněnou kavárnu v Koreji. Ty české stopy tam musím mít.“
Ze svých cest napsal svou první knihu Na vlnách s Petrem Voldánem. „Nejdřív jsem k tomu byl skeptický, protože u nás vychází ohromné množství knih a snad ještě větší množství cestopisů a trochu to pak tu hodnotu devalvuje. Odolával jsem, ale pak přišlo vydavatelství samo, tak jsem souhlasil a měl jsem drze i pár podmínek.“
Které kontinenty ho ještě lákají? Jak se musí zpravodaj připravit, než začne svoji misi v nějaké zemi? Jak stihl poznat Rusko a ruské obyvatele? Kdy měl strach? Panuje mezi zpravodaji konkurence, nebo si pomáhají? Poslechněte si v pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.