Červený dům ve Valašských Kloboukách nebyl sídlem kata. Žili v něm soukeníci
Valašské Klobouky ve Zlínském kraji jsou přirozeným centrem jižního Valašska. V minulosti prosluly jako soukenické centrum. A tradici připomínají i dnes - v historickém Červeném domě z roku 1781, který řemeslo prezentuje spolu s plátenictvím a barvířstvím. Kromě toho ukrývá soukenická jizba i jeden technický skvost v podobě funkčního tkalcovského stavu.
Červenému domu se říká také Katův dům. „Protože si někdo, předpokládám nějaký učitel, na konci 40. let vymyslel pověst, která se dobře poslouchala. U lidí se ujala, a proto dodnes říkají Červenému domu také Katův dům,“ vysvětluje Petr Odehnal z Městského muzea Valašské Klobouky. „Kat tu ve skutečnosti nikdy nežil. Pověst přesto říká, že korýtkem, které trčí ven z jedné stěny domu přímo do ulice, vytékala krev popravených,“ dodává Odehnal.
Všechno bylo ale samozřejmě jinak. Dům v rohu náměstí si postavili bratři a mistři soukeničtí Dobiáš a Benedikt Tomaštíkové v roce 1781. Tedy téměř 30 let poté, co Valašské Klobouky přišly o hrdelní právo. Korýtko ve skutečnosti ústilo do kuchyně a sloužilo jako důmyslný historický odpad.
A proto je dnes v Červeném domě umístěná expozice věnovaná nejslavnějšímu klobouckému řemeslu – soukenictví, spolu s plátenictvím a barvířstvím. Největší raritu představuje historický a dodnes funkční tkalcovský stav. Pro větší skupiny návštěvníků je připravena dokonce ukázka tkaní.
„Původně na tkalcovském stavu pracovali dva lidé vedle sebe. Zajímavé je, že ten, který pracoval nalevo a levou rukou ovládal člunek, byl líp placený, než ten, který seděl vpravo. Důvod je prostý. Pracovat levou rukou bylo pochopitelně náročnější. Pokud byl soukeník levák, přišel k větší mzdě zadarmo,“ vysvětluje Petr Odehnal.
V muzeu jsou k vidění i ukázky modrotisku. Prohlídnout si můžete na tři desítky modrotiskových forem, které se používaly při barvení látek. Nejčastějším a nejoblíbenějším motivem byly květiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ruští úředníci utíkají z okupovaných území Ukrajiny. Kremlem slibovaný kariérní růst se nekoná
-
Zdravotnictví už nyní částečně selhává. ‚Nemůžeme mít každé čtyři roky novou reformu,‘ říká náměstek
-
Na americké univerzity se pozvolna vracejí 60. léta. Protesty mohou ovlivnit volby, soudí Klvaňa
-
Rusko využilo ‚dělostřeleckého sucha‘ a škody na frontě budou cítit několik měsíců, píší média