Černou čedičovou stěnu v Podještědí neochránila před rozebráním ani čertovská pověst
V Libereckém kraji nedaleko Českého Dubu se nachází jedna z nejzajímavějších geologických lokalit u nás. Uprostřed krajiny se ještě před dvěma sty lety táhla mohutná, dvanáct kilometrů dlouhá a až deset metrů vysoká souvislá čedičová stěna. Sloupcovitá odlučnost čediče vytvářela dojem vystavěné zdi a odsud byl už jen kousek k názvu Čertova zeď. Z ní se do našich časů dochovalo jen několik částí. Té největší se říká Čertův stolec a poblíž se nachází Čertova hlava.
Od křižovatky mezi obcemi Smržov a Kotel vede k Velké Čertově zdi, jak se v pramenech také uvádí, modrá turistická stezka podél až pětimetrového pískovcového příkopu, což je zbytek po odtěžené čedičové stěně. Kvalitní materiál se totiž našim předkům výborně hodil na různé stavby, především na cesty. A to v celé délce od Mazovy Horky u Světlé pod Ještědem až po Hřebínek v Židlovské oboře. Kromě Velké Čertovy zdi je v okolí několik stejně pojmenovaných menších žil.
Čedičové, nejčastěji pětiboké či šestiboké sloupce, desky či bloky na Čertově zdi jsou na rozdíl od Panské skály a dalších známých čedičových skal u nás orientované téměř vodorovně. A právě to budilo dojem zdi a její mohutnost navíc spojení s pekelnými silami. Proto je opředena řadou pověstí.
„V dobách dávno minulých se prý sedlák ze Zábrdí vsadil o svoji duši s čertem, že ten nedokáže postavit zeď od Bezdězu k Ještědu za jedinou noc, tedy dřív, než kohout zakokrhá. Čertovi však šla práce rychle od ruky a už se zdálo, že své dílo dokončí. Vystrašený sedlák dostal nápad. Vzbudil kohouty v blízké vsi. Rozzlobený pekelník zlostně zahodil kámen, který právě držel v ruce a zmizel. Onen kámen se nápadně podobá jeho hlavě,“ praví pověst zachycená v publikaci Přírodní klenoty Podještědí.
Pokud půjdete dál podél zbytků Čertovy zdi, dojdete k místu, kterému se říká Čertova brána. Čedičová stěna tvořila totiž v krajině tak výraznou překážku, že musela být proražena. Z Čertovy brány se do našich časů ale nedochovalo nic než obrázek, který si můžete prohlédnout na informační tabuli, kde jsou i odborné informace z geologie. Například to, že čedičová žíla pochází z období třetihor, kdy došlo k průniku magmatu do pukliny v usazených horninách. S pískovcem si poradil zub času, tedy eroze. Čedič zůstal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
