Břevnov býval obcí. František Josef I. ale pražskou čtvrť omylem povýšil na město

Až ke konci 19. století se začal postupně měnit venkovský charakter bývalého předměstí. Do té doby stálo stranou průmyslového rozvoje, který byl typický pro ostatní pražská předměstí jako Smíchov, Libeň nebo Žižkov. Přibývaly domy městské i maloměstské. V roce 1907 byl Břevnov u příležitosti návštěvy císaře povýšen na město.

„K této události se vztahuje zajímavá historka,“ vypráví kurátorka Muzea hlavního města Prahy Renáta Kalašová, „spíš bych řekla báchorka. Dala by se nazvat ‚Kterak popletený císař obec Břevnov na město povýšil‘.“

V roce 1907 byl císař František Josef I. na oficiální návštěvě Prahy. Při té příležitosti projevil přání navštívit břevnovské Vincentinum. Císařská ekvipáž se vydala z Hradu přes Pohořelec a po Bělohorské ulici dojela až k tehdejšímu hostinci Na Královce. Tam na císaře a jeho doprovod čekal uvítací výbor v čele se starostou Janem Kolátorem.

Císařpán vystoupil z vozu, poděkoval za projevy a řekl prý památnou větu, že Břevnov je krásné město. Ačkoliv tehdy byl Břevnov pouhou obcí. Toho se chytil pohotový starosta a poděkoval císaři, že právě povýšil Břevnov na město.

Realita byla asi trochu jiná. Břevnovští měli u vídeňských úřadů o povýšení na město zažádáno, ale zatím se nepodařilo ve vídeňských archivech dohledat, ke kterému datu se událost oficiálně vztahovala. V roce 1922 se Břevnov stal součástí Velké Prahy.

Pohled k ruinám usedlosti Na Panenské, která už patřila do Střešovic|foto: Jolana Nováková

Řada zajímavých staveb

Na území Břevnova pramení potok Brusnice, kterému čtvrť vděčí za svůj poměrně členitý reliéf. Kromě Břevnovského kláštera se v této části metropole nacházejí i další zajímavé stavby nebo komplexy. Třeba bývalé hospodářské usedlosti Ladronka, Kajetánka, Šlajferka, Spiritka, Petynka, Hybšmanka, Kneislovka, Tejnka nebo Liborka. Některé jsou nově zrekonstruované, z jiných zbyly ruiny nebo jen jméno v názvu ulice.

Ve známost vešel i břevnovský hostinec U Kaštanu, kde roku 1878 vznikla Českoslovanská sociálně demokratická strana. Dnes je kvůli rozšířené Bělohorské třídě budova hostince asi o třetinu menší. Kromě pohostinství tu sídlí kulturní centrum a PopMuseum (muzeum a archív populární hudby).

Osobitou stavbou Břevnova je hotel Pyramida na Dlabačově, původně Dům rekreace ROH, postavený v letech 1980 až 1985. Územím Břevnova prochází směrem od východu na západ poutní cesta z pražské Lorety do kláštera v Hájku. Cestu lemovalo dvacet kapliček z let 1720 až 1726. Dodnes se jich dochovalo 12, pět na území Břevnova. První poutní kapli objevíte právě nedaleko hotelu Pyramida.

První kaple poutní cesty z Lorety do Hájku, v pozadí hotel Pyramida|foto: Jolana Nováková

I sportovišti Břevnov oplývá. Nejen bývalým spartakiádním cvičencům jsou známé strahovské stadiony. V blízkosti Břevnovského kláštera se nachází plochodrážní stadion Markéta, na kterém se pravidelně pořádají i závody mistrovství světa.