Biometeoroložka Dagmar Honsová: Kvůli bouřkám a náledím jsem schopna nespat. Moji blízcí si už zvykli
„Mám ráda extrémy. Z profesního hlediska miluju ledovky, bouřky, ale z lidského hlediska mám ráda polojasno, kolem 23 °C nebo mrazivo do -2 °C, ale bez větru,“ říká biometeoroložka Dagmar Honsová.
Dagmar Honsová vystudovala biometerologii a na tomto pojmu si zakládá. „Tak jak v mnohých profesích, tak i z meteorologického hlediska rozeznáváme několik zaměření, jako je právě biometeorologie, synoptická metrologie nebo třeba letecká meteorologie. A já se snažím od začátku až do konce ty atmosférické jevy, které se vyskytly na našimi hlavami, vysvětlit s vynecháním odborných termínů. Po 18 letech každodenního pracovního nasazení už konečně můžu ten obor lidem malinko přibližovat a ukazovat, jaké krásy se v ní skrývají.“
Počasí je vášeň
Vzhledem ke své profesi nerozlišuje práci a volný čas, počasí ji provází neustále. „Z profesního hlediska miluju extrémy, takže ledovky, bouřky, ale z lidského hlediska mám ráda polojasno, kolem 23 °C a mírný vítr. V zimních období miluju mrazivé dny do -2 °C a bezvětří. Když fouká, hned je to pocitově níž a není to příjemný.“
Rodina se s jejím zapálením pro práci naučila fungovat už dávno. „Kvůli bouřkám jsem schopna i nespat, moji blízcí by řekli ‚bohužel‘. Přece nemůžu spát, když se venku něco skvělého děje, ale bylo mi doma vysvětleno, že nemusejí vidět všechno. A teď už si nechávají ujít i denní záležitosti. Už to máme tak, že dopředu avizuju, u čeho chci případně být, a třeba zrušíme i divadlo,“ říká zapálená biometeroložka.
Jako rosnička
Letos se stala posilou hlavní relace o počasí na Nově. Výzva to byla velká. „Počasím žiji už 18 let a spočítala bych na prstech jedné ruky, kdy jsem si předpověď neudělala. Je to jako moje třetí dítě. A s tímhle vědomím a pokorou jsem do toho šla. Taky rodina mě podpořila a úžasně to do sebe zapadlo. Ta změna byla ale obrovská – aby se do dvou a půl minut vešly všechny informace, aby to bylo dynamické, meteorologicky správně, aby mě to bavilo, aby tam bylo i něco trochu zábavného. Těch faktorů je hrozně moc.“
I když prožívá obrovskou trému, neumí si představit, že by se nevysílalo živě. „Počasí přece musí být živé. Je skvělé, když ještě deset vteřin před vstupem vidíte tu poslední naměřenou hodnotu a družicové záběry. Můžu pak lépe upozornit, na co by si lidi měli dát pozor. Kdyby to nebylo živě, asi bych na tu nabídku ani nepřistoupila. Počasí a fotbalu v republice rozumí úplně každý a mě baví říct vždy něco nového. A to je vlastně můj úkol.“
Přiznává, že občas se do dvou a půl minut zkrátka nevejde a čas přetáhne. „Já bych jela počasí klidně dvě tři hodinky denně a škrtla bych zpravodajství a krimi seriály. Bylo by to fajn, ne?“ směje se.
Budou letos bílé Vánoce? Hrozí i případné záplavy? Co je tepelný ostrov města? Co nám říkají indexy zalévání, pití kávy nebo mytí auta? Poslechněte si v rozhovoru u Alex.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.