Barokní kaštanová alej u Zlonic je nejkrásnější na jaře, když kaštany rozkvetou

25. duben 2016

Ve středních Čechách se můžete projet nebo projít atmosférickou kaštanovou alejí, která patří mezi naše nejkrásnější barokní stromořadí. Najdete ji u obce Zlonice na Kladensku. Nejpůsobivější je na jaře, kdy kaštany kvetou.

Poté, co roku 1758 Zlonice vyhořeli, přestěhoval se hrabě Jan Josef Kinský i s celou rodinou na zámek v Budenicích. A aby mohl kočárem pohodlně jezdit na své panství, nechal si udělat širokou zpevněnou cestu. Poddaným přikázal chodit pouze po vyhrazených cestičkách na okrajích a v roce 1769 nechal podél cesty vysázet kaštany.

Od roku 1907 se alej nechávala svému osudu a postupně chátrala. Poslední výsadba proběhla před 40 lety. Většina stromů je původních, některé už chybí, ale stále působí dojmem uceleného stromořadí, které je vzácným dokladem své doby.

Kostel na půli cesty

Uprostřed kaštanové aleje najdete významnou raně barokní památku - poutní kostel sv. Izidora, patrona rolníků. Jedná se o první stavbu mimo Prahu, která vznikla jako reakce na první pražské raně barokní památky, především na Křížovnický kostel sv. Františka.

Kostel sv. Izidora je přímo v polovině kaštanové aleje

Inspirace se plně odrazila v architektonických prvcích kostela. Zajímavá je jeho vnitřní dispozice a především oválná klenba. V okolí narazíte na mnoho polí a každý rok v květnu se zde konají hojně navštěvované poutě.

Vydat se kaštanovou alejí můžete na procházku s kočárkem, vhodná je i pro jízdu na kole nebo na kolečkových bruslích. Dnes se jedná o úzkou asfaltovanou silici s minimálním provozem. Po levé straně při cestě do Budenic je na obzoru vidět krásné panorama Českého středohoří.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.