Anne Lindberghová

Anne Lindberghová byla manželkou Charlese Lindbergha, prvního člověka, který sólově přeletěl přes Atlantik. A tak trochu ve stínu jeho slávy stojí její vlastní obrovský přínos pro aviatiku. Sama byla pilotkou, držitelkou mnoha rekordů, navigátorkou, radiotelegrafistkou, první ženou s oprávněním k pilotování bezmotorových letounů, ale také spisovatelkou a matkou šesti dětí.

Logo|foto:Český rozhlas

Anne se narodila 22. června 1906 v Englewoodu ve státě New Jersey. Byla dcerou obchodníka, pozdějšího velvyslance v Mexiku a senátora Dwighta Morrowa. Její matka Elizabeth Cutter-Morrowová psala poezii, vyučovala a věnovala se charitativní činnosti. A tak se i od Anne očekávalo, že přispěje společnosti.

Byla romantická, idealistická studentka, nejistá si svým výběrem kariéry, když její otec v prosinci 1927 vyzval tehdy již hrdinu Charlese Lindbergha k letu do Mexika, aby svou návštěvou pomohl posílit vztahy mezi těmito dvěma zeměmi. Anne a Charles se tak poprvé setkali na recepci pořádané k této příležitosti. Anne jím byla ohromena. Do svého deníku si tehdy zapsala: "Oblaka, hvězdy a ptáci... dvacet let jsem zřejmě chodila s hlavou svěšenou a dívala se do země."

Ale i ona udělala na Charlese Lindbergha dojem. Ten se do té doby stranil zájmu žen, přestože po svém jedinečném výkonu se stal skutečným národním hrdinou a nabídky k sňatku se mu jen hrnuly. Anne se začala zajímat o letectví, ale dokončila nejdřív poslední semestr svého vysokoškolského studia na Smith College, během něhož se oba několikrát v utajení před médii setkali. Rok nato se slavila svatba. "Charles" , píše Anne, "byl rytíř v zářivé zbroji a já jeho oddané páže".

Většinu prvních let jejich manželství strávili Lindberghovi létáním. Anne svému muži sloužila jako ko-pilot, navigátor a radiotelegrafista při jejich historii píšících výzkumných letech, vyhledávajících letové trasy pro komerční leteckou dopravu. Jejich průzkumné lety vedly napříč kontinentem a v Karibiku. R. 1931 pokračovaly jejich cesty jednomotorovým letadlem z Kanady a Aljašky do Japonska a Číny. O dva roky později v témž letadle absolvovali během pěti a půl měsíce průzkumné letecké cesty po Severním a Jižním Atlantiku v celkové délce více jak 30.000 mil! Charles tuto cestu charakterizuje jako mnohem složitější a riskantnější, než byl jeho památný let z New Yorku do Paříže r. 1927.

Jejich sláva však s sebou nesla i stinné stránky. Nejenže byli neustále sledování médii a neměli téměř žádné soukromí, r. 1932 došlo k únosu jejich nejstaršího syna Charlese. Po 10 týdnech marného pátrání a po pokusech zaplatit výkupné, bylo dítě nalezeno mrtvé, zabité zřejmě již při únosu.

Lindberghovi měli ještě 5 dalších dětí: syny Jona, Landa, Scotta a dcery Anne a Reeve. Nezasvěcenému člověku by se mohlo zdát, že jejich manželský vztah byl téměř ideální. Avšak Charles, srdcem mechanik, měl tendenci mít i v rodině vše pod kontrolou a všichni ho museli poslouchat, tak jako jeho stroje. Anne našla úzké přátelství a porozumění u dalšího letce a hrdiny, Antoina de Saint-Exupéryho, který byl mnohem citlivější než Lindbergh. Šlo však jen o platonický vztah. Annina přítelkyně o tom napsala: "Nepochybně se zamilovala - ne do samotného Saint-Exupéryho, ale do všeho, co ztělesňoval." Anne si uvědomila, že se nevylučuje, aby technicky zaměřený muž byl zároveň básníkem. V roku 1935 byli Lindberghovi nuceni opustit Spojené státy. Vzrůstaly obavy o bezpečnost jejich rodiny a byli také unaveni z neustálého náporu ze strany tisku. Poklidný život tak našli na čas v Anglii a později ve Francii. Anne měla více času věnovat se rodině a své úspěšné spisovatelské kariéře. Její první knihy Severní cestou do Orientu se jen za první den prodalo 15.000 výtisků a stala se bestsellerem č. 1 roku 1935.

Před svým návratem do Spojených států začátkem druhé světové války se manželé Lindbergovi zastavili i na krátké oficiální návštěvě Československa, při jejíž příležitosti se setkali s prezidentem Edvardem Benešem a představiteli armády a navštívili letecké továrny a letiště. Anne se po návratu do Ameriky věnovala převážně rodině, zatímco Charles byl dále na cestách, a to až do své smrti r. 1974. S tím však bylo spojeno časté stěhování, ale i citové strádání, protože Charles viděl své poslání v mnohem vyšších cílech a úkolech ve prospěch společnosti a dával jim přednost před rodinou.

Anne napsala celkem 13 knih. Její lyrické popisy letů v jejích knihách věnujících se aviatice lze srovnat s jejím současníkem Antoinem de Saint-Exupéry. Oba chovali k své literární tvorbě vzájemný respekt. Její poutavě napsané knihy o průzkumných letech zachycují podstatu letů, dobrodružství a vzrušení z neznámého a nadšení pro možnosti rozvoje letectví. Jejím dalším dílem, které získalo pozici bestselleru roku č. 1, byla kniha Dar moře. Anne se tak stala nejpopulárnější spisovatelkou. Pomáhala však i při psaní manželových knih a redigovala mu je.

Anne získala od National Geografic Society v r. 1934 Hubbardovu zlatou medaili za své průzkumné lety přes 5 kontinentů společně s manželem. Další ceny získala od řady leteckých institucí a asociací, mimo to několik čestných doktorátů. Byla uvedena do Americké národní aviatické síně slávy a do Národní síně slávy žen.

Anne Lindberghová zemřela ve spánku 7. února 2001 ve věku nedožitých 95 let.

Průzkumné lety manželů Lindbergových vytvářely u veřejnosti velký zájem a otevřely dveře komerčnímu letectví. Dodaly důvěru v leteckou dopravu. Jejich úspěchy jsou o to pozoruhodnější, když uvážíme, že byly podniknuty převážně na počátku 30. let 20. století, tedy dříve, než bylo možné využívat sofistikované satelitní navigační systémy, předpovědi počasí a radiové spojení na vysoké úrovni. Riziko a nebezpečí těchto letů jsou jen málokdy doceněna a málo z dnešních cestujících si je uvědomuje, když letí ve velkých dopravních letadlech po trasách, které vytýčili tito průkopníci letectví.