Andrea Brzobohatá: Ukazovat bionické nohy se nestydím

28. květen 2020

Poslankyně Parlamentu České republiky a manažerka neziskových organizací Andrea Brzbohatá přišla před deseti lety po těžké nemoci o obě nohy. Prožila náročné chvíle, ale nakonec se rozhodla boj nevzdat. O svém osudu hovoří otevřeně a dává tím naději podobně postiženým lidem. S přáteli také založila sdružení No foot No stress, které pomáhá prožívat lidem s amputovanými končetinami plnohodnotný život.

Politička a manažerka Andrea Brzobohatá zažila ve svém životě mnoho těžkého. Složité měla už dětství. Vyrůstala u příbuzných, protože neměla otce a maminka jí zemřela na leukémii. Možná, že právě tenhle náročný začátek života jí přinesl vůli a houževnatost, které ji později pomohly překonat následky těžkého onemocnění: „Můj život byl celý nelehký, ale největší katastrofou pro mě bylo setkání s meningokovým onemocněním. Letos to bude v říjnu deset let a já bych tu nemoc nepřála ani tomu největšímu nepříteli. To bylo tak strašlivé období, že si to nikdo nedovede představit. Tahle nemoc napadá hlavně děti, puberťáky a adolescenty, ale já jsem ji dostala v třiceti devíti letech, v době, kdy jsem měla vytouženého rok a půl starého syna Adama.“

Podle Andrey Brzobohaté se u nás o meningokové meningitidě málo mluví, i když patří mezi nejzávažnější infekční nemoci, často i s trvalými následky. Ze začátku ji lze snadno zaměnit s chřipkou. A pokud lékař onemocnění včas nepozná a nedojde k okamžité léčbě, může pacient ve velmi krátké době zemřít.

I přes včasný lékařský zásah však může dojít k těžkému zdravotnímu postižení, které postihlo také Andreu Brzobohatou: „Já jsem se v nemocnici probudila po pěti týdnech strávených v umělém spánku, kdy jsem vůbec nevěděla, co se se mnou dělo. Nejprve jsem byla moc šťastná, protože se mi celou tu dobu zdály strašlivé sny. Potom ale přišel obrovský šok, když jsem si uvědomila, že nemám nohy, které mi museli kvůli nemoci amputovat. Nevěděla jsem, co budu bez nohou dělat a jak budu dále žít,“ vzpomíná Brzobohatá a přiznává, že přemýšlela i o dobrovolném ukončení života.

V dalším boji s osudem jí pomohla vlastní urputnost: „Řekla jsem si, mám dvě zdravé děti a já to prostě nevzdám,“ říká žena, která se, přes negativní předpovědi lékařů, dokázala vrátit do plnohodnotného života. Ze začátku si však ani nedokázala představit, jak bude tento boj těžký. Po mnoha měsících v nemocnici trávila další náročné týdny v rehabilitačním ústavu a hlavně se těšila, až dostane protézy. Ty první však byly neanatomické, pro ženu katastrofální. Potom se ale konečně začala situace obracet k lepšímu a Andrea Brzobohatá získala bionické nohy: „To už jsem zavolala Hance Kohoutové, která učí školu chůze na Malvazinkách v Praze, brečela jsem jí do telefonu, jak to všechno je, a ona mi řekla: ‚Nebreč, vezmi nohy a přijeď.‘ Tak jsem přijela do Prahy, začala jsem rehabilitovat a už po týdnu začala chodit. Chodím s berlemi, asi bych to mohla dát i bez nich, ale toho se trochu bojím. Hlavně, že chodím sama.“

Pomáhá lidem postiženým amputací a v prevenci meningokové meningitidy

Andrea Brzobohatá se nakonec, zejména díky své odhodlanosti, dokázala vrátit zpět do plnohodnotného života. Při onemocnění, které ji postihlo, sama zjistila, jak nebezpečná a zákeřná je meningoková meningitida. Rozhodla se proto pomáhat nejenom lidem postiženým amputací, ale také v prevenci tohoto onemocnění. Pracuje ve Sdružení proti meningitidě a zde se jí vyplnilo přání, které pomáhala prosadit: „Teď se mi právě splnil můj velký sen a to, že maminky malých dětí mají nyní očkování proti meningitidě do půl roku zdarma,“ raduje se Brzobohatá, která je také zakladatelkou sdružení No foot No stress. To pomáhá lidem postiženým amputací končetin, aby i oni mohli vést dále normální život. Nyní připravují charitativní běh, jehož výtěžek bude využit na nákup kvalitních protetických prostředků postiženým.

Přes všechny své životní peripetie a náročné zkoušky zůstala Andrea Brzobohatá pozitivním člověkem, který věří v sílu myšlení. Své bionické nohy neskrývá, naopak ukazuje, jak i s nimi může být žena elegantní, a dodává tak sílu a energii dalším. Dokáže být vnitřně šťastná a užívat si volnost pohybu, jak můžete slyšet v záznamu pořadu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.