Židovské rodiny ze Žďáru nad Sázavou připomínají kameny zmizelých

Židé provozovali ve Žďáře obchody, stavěli výrobny, působili ve spolcích i v zastupitelstvu. Židé tu měli v domě na náměstí, kde dnes sídlí lékárna, i svou modlitebnu. Významná byla výroba kvalitní obuvi s tehdejším ročním obratem tři čtvrtě miliónu korun.

K připomínce žďárských Židů přispěl výrazně badatel Vít Koudela, který se tématu věnuje už přes deset let. Kameny zmizelých, které byly položeny do dláždění nově zrekonstruované Nádražní ulice, jsou tu i jeho zásluhou. Díky společnému pátrání s jihlavským archivářem a historikem Ladislavem Vilímkem se podařilo oživit příběhy několika rodin, především pak z domu na Nádražní č.p. 464.

Poklad

Kameny připomínají obuvnickou rodinu Lengsfeldových, ale také rodiny Böhmovu, Löwyovu a Deutschovu, které sem byly na začátku války přemístěny z Jihlavy. „Kameny rodiny Lengsfeldových jsou na místě, kde se na konci války našel poklad. Karel Lengsfeld do chodníku zakopal cennosti s tím, že doufal, že se někdo z rodiny vrátí a ten poklad najde. Bohužel se tady stavěl zátaras, ten poklad byl objeven a ztratil se,“ vypráví Vít Koudela.

9 fotografií

Vnučka Karla Lengsfelda, která žije v Izraeli díky tomu, že se její mamince podařilo včas emigrovat, Žďár navštívila a kameny své rodiny si před uložením podržela v rukou. „Eliza Mizrachi, tak se ta dáma jmenuje, u toho plakala, bylo vidět, jaká je to pro ni srdeční záležitost,“ vzpomíná badatel.

Fotka

Setkal se i se sestřenicí Heleny Böhmové, krásné mladé dívky, která se i se svou rodinou nechala vyfotografovat u žďárského fotografa Viléma Frendla před odjezdem do transportu.

Mladá židovská žena Helena Böhmová, Žďár nad Sázavou|foto:Dáša Kubíková,Český rozhlas

Fotku si už nevyzvedla, ta zůstala v majetku fotografa až do roku 2013, říká Vít Koudela: „Ten příběh byl v novinách, a přihlásila se Helenčina sestřenice, paní Ledererová. Vnuk pana Frendla jí pak tu fotografii předával.“

Židovští obyvatelé nad osmnáct let, včetně Karla Lengsfelda, byli nasazeni na stavbu železnice a viaduktu na trati Žďár – Přibyslav. „Na té trati byli i tři stavbyvedoucí, a jeden z nich byl i můj prastrýc. Našel jsem jeho fotografii z roku 1941, a on byl kvůli udání jednoho zdejšího kolaboranta a donašeče přibližně za půl roku poté, co ho vyfotili, popraven,“ dodává Vít Koudela.