Vzniká tzv. filmová mapa Zlína, projekt o historii zlínských ateliérů
Odborníci z Masarykovy univerzity v Brně připravují databázi o historii zlínských ateliérů. Vizualizace a speciální mapy připomenou tvůrce a jejich vztahy, filmovou techniku i budovy.
Příprava projektu, který má být dokončený za tři roky, přináší i neznámá fakta - potvrdil to vedoucí Ústavu filmu a audiovizuální kultury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Pavel Skopal.
V rámci projektu se například dozvíte, kde se na Kudlově vzal Karel Zeman, jak vypadalo Velké kino ve Zlíně v roce 1949 během Filmových žní nebo jaký byl první ročník nejstaršího mezinárodního dětského filmového festivalu.
Filmová mapa nabídne i portréty jednotlivých osobností, které se podílely na činnosti zlínských ateliérů.
Podrobnosti připojil vedoucí Ústavu filmu a audiovizuální kultury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Pavel Skopal v rozhovoru s redaktorkou Andreou Kratinovou.
Související
-
Zlín měl Filmové žně. Mandlová jela na kole rychleji než vlak a Štěpničková se schovala
Diváci mohli na Filmových žních ve Zlíně v roce 1940 poprvé vidět snímky jako například Roztomilý člověk, Noční motýl nebo Advokát chudých.
-
Před 110 lety se narodil Karel Zeman. Budete se divit, pro které americké režiséry byl vzorem
Před 110 lety, přesně 3. listopadu 1910, se narodil režisér Karel Zeman, průkopník loutkového i animovaného filmu. Podle vlastních slov myslel v obrazech.
-
Netušil jsem, že se mi ateliéry ve Zlíně stanou osudné, řekl jejich nejstarší pamětník Karel Huťečka
Hostem Apetýtu byl nejstarší pamětník filmových ateliérů ve Zlíně. Narodil se před 92 lety na Kudlově nedaleko filmových studií a to místo se mu stalo osudným.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.