Václav Souček: Rovnání

Pan Paseka už není mezi námi, byl to sedlák tělem i duší. Do družstva nikdy, to by se raději udřel. Kluci byli po něm, stačilo málo a už se prali. Ale táta na ně platil.

Chalupa jim málem padala na hlavu, ale obstáli po svém.

Pan Paseka byl koňák. Syn Standa po něm. Stahoval dřevo po lesích Vysočiny.

Když měl starý pan Paseka po sedmdesátce, tak po hospodské hádce o to, jak mají chutnat brambory, skočil domů a donesl do lokálu v lopatovité dlani dvě uvařené, ještě teplé.

Spor tak ukončil jednoznačně. Hospoda zmlkla.

komunismus

O málo později bylo jasné, že si stejně každý myslí to svoje. Inu na vesnici mají lidi k sobě hodně blízko. Kolikrát si vidí až do talíře.

Koukal jsem mu jednou pod ruce, když na špalku šikovně rovnal obrácenou sekyrkou rezavé krováky. Všiml si a povídá:
„Rovnat můžeš jenom křivé. A bacha na prsty."

Mockrát jsem si na jeho slova vzpomněl složitých jednáních o nápravě minulých křivd.

autoři: Václav Souček , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.