Tramping v novém tisíciletí? Facebookové skupiny i specifické kérky, říká fotograf a tramp Libor Fojtík
Fotograf a tramp Libor Fojtík už pro svůj projekt přes pět let fotografuje české trampy, osady a další místa spojená s tímto československým fenoménem, který v loňském roce oslavil sto let existence. „Fakt, že jsem sám trampem, mi více otevíral dveře. Při fotografování portrétů mě hodně bavilo zaznamenávat specifická trampská tetování,“ říká Libor Fojtík, podle kterého má jako každá jiná subkultura i ta trampská své originální motivy.
Jak jdou dohromady sociální sítě a tramping? „Myslím, že dobře. Na Facebooku je několik trampských skupin, přes které se svolávají potlachy a spousta dalších akcí. Minimálně na e-mailech už funguje i starší generace, včetně mých rodičů,“ potvrzuje Fojtík. I trampové se podle něj ale museli s umisťováním informací na internet naučit pracovat. „Velmi záhy zjistili, že není dobré dávat tam úplně všechno, protože pak to může být kontraproduktivní, i co se týče objevování a hledání míst, která si trampové chtějí nechat sami pro sebe.“
Po sametové revoluci prý tramping zažil úpadek především v souvislosti s otevřením hranic a novými možnostmi včetně vlny podnikání. „Co se týče účasti na vandrech, trampingu to neprospívalo. Dnes ale dorostla generace mladých lidí a osobně to vnímám tak, že v posledních pěti až deseti letech dochází k obrození. Staří trampové sice říkají, že s nimi tahle subkultura zahyne, já si to ale nemyslím,“ říká Fojtík a dodává, že na rozdíl od západního světa se spoustou soukromých pozemků a plotů je v Česku stále nesrovnatelně velká svoboda pohybu.
Co se skrývá pod názvy Puchejř a Brdská vločka? A kteří hudebníci jsou na vandru u ohně pořád největší modly? Poslechněte si celý rozhovor s „trampským fotografem“ Liborem Fojtíkem o porevoluční podobě trampingu u nás.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
