Peníze souvisí s pocitem štěstí pouze do nějakého limitu. Pak už mají vliv jiné faktory, říká socioložka

„V sociologii se celkový obrázek štěstí skládá z více kategorií. Velmi důležitá je míra subjektivního pocitu štěstí a potom se tam propisují třeba oblasti, které mají vliv na rozvoj společnosti, třeba růst ekonomiky i zabezpečení sociálních jistot, zdravé životní prostředí, vztahy, zdraví, důvěra, očekávání do budoucnosti,“ říká Zajíčková. 

„Z dlouhodobého hlediska se dá říct, že se většina lidí v Česku z pohledu sociologie cítí být šťastná a že jsou se svým životem spokojeni. V lednovém šetření nám tohle řeklo 82 procent lidí a oba tyhle pocity mohou ovlivňovat trochu jiné události. Konkrétně, na štěstí třeba měla vliv epidemie, která zasáhla do našich osobních životů, kdežto na ten pocit spokojenosti se životem má vliv materiálno, tedy ekonomické faktory. Tam jsme tedy teď zaznamenali nějaký propad, ale ne mohutný,“ vysvětluje.

„Zdá se, že peníze souvisí s pocitem štěstí pouze do nějakého limitu, který se nedá konkrétně pojmenovat a pak už mají vliv jiné faktory, jako zdraví, vztahy a rodinná pohoda,“ dodává socioložka.  

Výzkum dále ukazuje, že hodnocení práce městských a obecních úřadů je ve stabilní pozici, ale je zde jedna veliká změna oproti minulému roku, kterou je hodnocení práce prezidenta. Propad sledujeme v hodnocení politické reprezentace. Negativní jsou i vyhlídky do budoucna, situace mladých rodin a možnost se zapojit do veřejného dění. Co není podle Zajíčkové překvapivě až tak špatný výsledek, je hodnocení stavu životního prostředí. 

Co je dlouhodobě sledovaným paradoxem v hodnocení spokojenosti? Znamená štěstí pro mladou generaci něco jiného, než pro ty předchozí? A k čemu se celoroční bilance dá použít? Poslechněte si celý rozhovor.