Tendr nenaplnil očekávání vlády, čtyři nové jaderné bloky by vyšly na 3 biliony korun, tvrdí minoritní akcionář Šnobr

Michal Šnobr, menšinový akcionář ČEZ|foto:Michal Turek/MAFRA, Profimedia

Poukazuje i na podle něj nejednoznačné vyjádření premiéra, podle kterého pokud by v budoucnu přišel státní zásah, musí být dobře připraven a včas oznámen.

„Vláda o tomto kroku v minulosti vážně přemýšlela a v jiných dimenzích o tom pravděpodobně přemýšlí i teď,“ míní.

Kabinet má podle něj dvě možnosti: buď ostatním akcionářům nabídnout odkup akcií po vzoru Francie, k tomu ovšem pravděpodobně nemá dost odvahy. Proto se vydá cestou rozdělení společnosti na valné hromadě a ovládnutí klíčové výrobní části ČEZu.

Čtěte také

Expert Němeček: Zkratky, že zestátnění ČEZ znamená levnou elektřinu, se dobře poslouchají. Realita je ale jiná

Stát ve společnosti drží zhruba 70procentní podíl, pro rozdělení společnosti by ale na valné hromadě muselo hlasovat 90 procent všech akcionářů. Takzvaný Lex ČEZ má tuto hranici snížit na 75 procent přítomných, což mezi těmi minoritními budí obavy.

„Obáváme se, že stát bude chtít své pozice zneužít a akcionáře vykoupit za nižší cenu, než by odpovídalo tržnímu ocenění. Divím se, že do dnešního dne nebyl stát schopen vysvětlit, o čem se tu už přes rok bavíme a ty obavy vyloučit,“ dodává Šnobr, který sám je minoritním akcionářem ČEZu.

Investice století

Plán vlády na výstavbu až čtyř nových jaderných bloků Šnobr vnímá tak, že tendr na výstavbu jednoho bloku v Dukovanech se nepovedl a nenaplnil očekávání vlády ani ČEZu. Současně se prý ukazuje, že vláda nemá připravený plán financování.

Čtěte také

Tomáš Klvaňa: Politická a ekonomická rizika tendru na Dukovany

Kolik může jaderný blok stát Šnobr ilustruje na příkladu projektu britské elektrárny Hinkley Point, kde se cena za jeden blok vyšplhala v přepočtu na 650 až 700 miliard korun.

„V dnešních cenách, čili to dál poroste. To, co tady v minulosti říkal ČEZ a vláda, tedy 120 až 160 miliard korun, to nejde nazvat jinak než jako trik. To je pouze cena za technologii bez započítání ceny peněz a rizik, které ovšem představují 60 až 80 procent z celkové ceny,“ tvrdí.

Čtyři nové bloky by tak ve skutečnosti vyšly na 3 biliony korun a je otázkou, zda je něco takového stát vůbec schopen ufinancovat.

„Možné to je za předpokladu, že takovou investici ponese výhradně stát, který si na rozdíl od komerční společnosti může návratnost projektu protáhnout klidně na 80 let se zdůvodněním strategického významu, a dokonce tím snížit cenu elektřiny pro spotřebitele,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus Petra Dudka.