Ani plně státní ČEZ nemůže spotřebitelům dodávat elektřinu za výrobní náklady, upozorňuje analytik Gavor

Podle představenstva by krok státu mohl do budoucna snížit likviditu a kreditní rating společnosti. Gavor připouští, že by k tomu mohlo dojít, pokud by stát dividendu maximalizoval i v příštích letech, ČEZ prý ale má dostatečně dobré finanční ukazatele, aby navýšenou dividendu jednorázově bez potíží vyplatil.

Čtěte také

Dělení firem podle návrhu lex ČEZ není obvyklé a vyvolá spory o ústavnost, tvrdí právníci

Připomíná, že rok 2022 byl pro všechny výrobce elektřiny rekordní. Zatímco předloňský zisk ČEZu činil 9,9 miliardy korun, v minulém roce byl už 78 miliard: „Proto je dividenda tak vysoká. Ale při zúčtování roku 2023 na ČEZ dolehnou mimořádné daně, v podstatě jde až o trojité zdanění. K běžné dani z příjmu přibude odvod z nadměrných tržeb a windfall tax.“

Otázkou prý také je, zda stát nakonec přikročí k vytěsnění minoritních akcionářů a pokusí se o zestátnění přinejmenším těch nejdůležitějších částí ČEZu. Akcionáři v tomto ohledu na valné hromadě příliš odpovědí nedostali, přestože vláda slibovala, že s plánem přijde.

„Plán bezpochyby existuje, ale není ještě zcela konkrétní ani rozhodnutý, existuje v několika variantách. A protože spekulace nad transformací ČEZu významně ovlivňují hodnotu společnosti, tak chápu, že se vláda zdráhá informace poskytovat. Když to ústy několika svých představitelů udělala, tak to nebylo zrovna šťastné,“ podotýká analytik z Asociace nezávislých dodavatelů energií.

Falešná očekávání

Žádná z divizí ČEZu podle Gavora nyní není jednoznačně ztrátová. Největší zisk ale generuje výroba elektřiny z jádra, což představuje asi 35 procent generovaného zisku, a po připočtení výroby z uhelných elektráren je to polovina.

Právě tuto nejziskovější část firmy chce stát 100procentně řídit, protože státní vlastnictví ulehčuje financování nákladných investic do jaderné energetiky. „Určitě to zlevní výstavbu, což je jeden z důvodů, proč by stát měl usilovat o plnou kontrolu alespoň nad touto částí ČEZu,“ míní Gavor.

Čtěte také

Levná německá elektřina bude čím dál častěji přetékat k nám, říká hlavní ekonom ČEZu

U investic do výstavby obnovitelných zdrojů problémy s financováním nejsou, přestože jsou také rozsáhlé. Operují totiž s krátkou dobou výstavby a rychlou návratností, takže firmy na ně snadno získávají úvěry. Naproti tomu investice v řádu jednotek stovek miliard korun do jaderné elektrárny, která bude sloužit dalších 60 let, ale má pomalou návratnost, není pro soukromé investory atraktivní.

Gavor současně varuje před falešným očekáváním, že by plně státní jaderné elektrárny mohly spotřebitelům prodávat elektřinu za výrobní náklady.

„To nelze. ČEZ je obrovský výrobce, ale pouze špetka na propojeném evropském trhu. A tam to dost dobře nejde udělat, už kvůli ostatním českým výrobcům. Asi jako kdyby stát nařídil, že Budvar bude prodávat pivo za výrobní náklady,“ zdůrazňuje.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.