Spoléhat se na systém, už dávno nejsem naživu, říká mladý pacient s long covidem
Podle odhadů má desetina všech lidí, u kterých se projevila infekce SARS-CoV-2, dlouhodobé zdravotní následky, označované taky jako long covid. Chronická únava, neschopnost se soustředit nebo normálně spát jsou jen ukázkou z výčtu proměnlivých a špatně diagnostikovatelných projevů. Situaci statisíců lidí by zlepšila podpora veřejnosti i systému, který podle nemocných zatím selhává.
„Dalo by se říct, že problém je v tom, že lékaři o problému často neví, a tak pacienty psychologizují. Nebo ví, ale myslí si, že se nedá vůbec nic zkusit,“ začíná výčtem komplikací v léčbě long covidu Petr Houška. Podobně jako spousta ostatních nemůže už skoro dva roky vůbec pracovat, soustředit se na své koníčky, ani se jakkoli účastnit společenského života.
„I ti, kteří mají diagnózu potvrzenou, mají velký problém s uznáváním invalidních důchodů a obecně se sociálním systémem,“ pokračuje Petr, který ve svých 29 letech musí spoléhat na své úspory a zázemí, protože jinak by neměl na základní životní potřeby ani na léky, které si často musí hradit sám.
Čtěte také
Protože je povědomí o širokém spektru chronických komplikací pod souborným názvem long covid stále nové i pro odbornou veřejnost, zůstávají nemocní často odkázáni na samostudium, sebemedikaci a na podporu komunity ostatních pacientů.
„Před čtyřmi lety nevěděl nikdo vůbec nic. Mám výsadu, že umím anglicky, mám vysokoškolské vzdělání a jsem zběhlý ve čtení odborných textů. Kdybych byl odkázaný jen na institucionální pomoc, už dávno nejsem naživu,“ vysvětluje Adam Hrubý svoje privilegia, která mu pomáhají zlepšit nebo alespoň stabilizovat jeho stav.
Ten se přes všechno úsilí v dlouhodobém měřítku ale zhoršuje. „Na začátku jsem mohl jezdit na kole, další rok jen chodit a od loňska jsem jen na gauči a v posteli," říká Adam o svém současném životě, který stejně jako jeho přítelkyně a spousta dalších tráví v izolaci.
Jak se jako společnost stavíme k riziku nákazy covidem? Jak se chronické zdravotní dopady populace propíšou do ekonomiky? Zjistíte v podcastu Vlna.
Související
-
Kateřina Smejkalová: Nebezpečí long covidu trestuhodně mimo radar
Lidé trpící long covidem líčí široký vějíř různých symptomů, často zejména masivní únavu a omezení kognitivních schopností.
-
Je tajuplný a zatím o něm skoro nic nevíme. Dlouhý covid ale existuje, tvrdí biochemik Konvalinka
Covid-19 tu s námi zůstane a musíme se s ním naučit žít. I přes vakcíny a léky zabraňující šíření viru v těle se ale lékaři stále častěji potýkají s tzv. dlouhým covidem.
-
Studenti mají po covidu úplně „rozbité“ vztahy – to pak vede k šikaně, říká učitel Vacek
„Zneužívání tabákových výrobků a alkoholu, to je něco, co se nezměnilo, ale po covidu, mně přijde, že děti jsou úplně rozbité,“ říká Zbyněk Vacek.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
