Příčinou současné epidemie spalniček jsou i neoočkované děti. Stát zvažuje také přeočkování dospělých

Jen za první čtvrtletí letošního roku se spalničkami nakazilo mnohonásobně více lidí než za celý uplynulý rok. Nemoc se objevila i u několika lidí ve Zlínském kraji, přičemž v loňském roce hygienici neevidovali v našem regionu ani jeden případ. Co stojí za prudkým nárůstem tohoto onemocnění, vysvětlil, v pořadu Den ve Zlínském kraji, předseda Vakcinologické společnosti a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. „My jsme dlouho mysleli, že očkování proti spalničkám navozuje celoživotní imunitu, a ono se ukázalo, že tomu tak není. Zjišťujeme, že v kategorii nad 30 až 35 let věku už je přibližně 30 procent osob, které mají nižší hladiny protilátek. Je tedy zřejmě nutné zavést další dávku a přeočkovat tu dospělou populaci,“ vysvětlil Prymula. Podle něj za současným výskytem spalniček je i nízká proočkovanost malých dětí. „Většinou se ta epidemie rozebíhá tak, že právě děti tam hrají roli jako nosiči,“ uvedl s tím, že ale v současnosti je nejpostiženější skupina lidí ve věku 35 až 45 let.

Velkou roli zde hrají také rodiče, kteří odmítají své děti nechat očkovat z obav z vedlejších účinků vakcín, případně i trvalého poškození zdraví dítěte. Jednou z nich, která se účastnila rozhovoru, je také Veronika Paličková. Maminka čtyř dětí uvedla, že očkování začala odmítat poté, co její první dítě mělo zdravotní problémy po druhém očkování proti obrně. „Měl vysoké teploty. Museli jsme jet na pohotovost, měl čtyřicítky horečky, jako malé miminko. A to byl pro mě takový poslední hřebíček, kdy jsem si řekla ne, já své děti očkovat nechci a od té doby jsem vlastně své děti neočkovala,“ vysvětlila Paličková. Sama není striktně proti očkování, ale myslí si, že by o tom měli rodiče rozhodovat sami. „Jestliže mají rodiče strach z infekčních onemocnění, ať tedy očkují. A naopak, jestliže má někdo větší obavy, že dítě může mít po očkování nežádoucí účinky, tak potom by ti rodiče měli mít volbu ty děti neočkovat,“ vysvětlila Paličková. Rodiče by se podle ní měli řídit citem.

U spalniček, tam je jasně dokázáno, že třeba zánět mozku po klasické spalničkové infekci je tisíckrát častější než po vlastní vakcíně.
Roman Prymula, předseda České vakcinologické společnosti

Podle Romana Prymuly jsou ale obavy z nežádoucích účinků zbytečné. Jejich výskyt je stonásobně až tisícinásobně menší, než u samotného onemocnění. „Třeba u spalniček, tam je jasně dokázáno, že třeba zánět mozku po klasické spalničkové infekci je tisíckrát častější než po vlastní vakcíně,“ vyčíslil Prymula. Připustil, že vážná onemocnění s trvalými následky po očkování jsou velmi ojedinělá. „Proto je tady zákon o odškodnění, a takovéto případy by měly být odškodněny,“ dodal. Názor, že by si rodiče měli o očkování, podle něj není ojedinělý. „To, že dítě může onemocnět, zvlášť v tomto rizikovém období, to je prostě skutečnost. A je to i otázkou svědomí toho dotyčného jedince, aby se nějak rozhodl. Já jen chci říci, že u těch opravdu závažných věcí to není o žádném pocitu. Kdyby jedno z těch dětí kousl vzteklý pes, tak bez očkování to dítě prostě zemře. To znamená, že tady vůbec nemáme volbu a nemůžeme hovořit, jestli ta vakcína nějaké vedlejší účinky má nebo nemá. Prostě bez ní by každý, kdo je pokousán, zemřel," řekl Prymula.

Všechna povinná očkování se svým synem naopak absolvovala třetí z účastnic rozhovoru v pořadu Den ve Zlínském kraji, maminka Petra Novotná. Uvedla, že to brala jako holý fakt, že když dítě očkování musí mít, tak je má. I když přiznala, že úplně nadšená z toho nebyla. „Vím, že třeba do školky by mi ho bez očkování nevzali. Takže, co to šlo, jsem třeba oddálila, ale má všechna povinná očkování,“ uvedla Novotná. Zároveň vyjádřila souhlas s Veronikou Paličkovou, že rozhodování o očkování by mělo být věcí každé maminky.