Pololetní vysvědčení. Jak české školství proměnily dva roky pandemie?
Učitelka Markéta Vokurková: Sdílení zážitků z pobytu venku naši třídu udrželo pohromadě
Do rozvrhu zařadila vyučovací hodiny venku už před několika lety. V čase covidu se jí to osvědčilo: „Chtěla jsem, aby děti věděly, že jsme jedna parta, i když jsou samy doma,“ vzpomíná učitelka Markéta Vokurková. Ven s dětmi vyráží mimo jiné proto, aby udržely pozornost a naučily se učit z přírody. A když se školy uzavřely, zadala dětem úkol, který měly splnit přes den venku. Aby nezapomněly, že fungují jako třída.
Související
-
S nejslabšími žáky pracují české školy hůř než Polsko nebo Estonsko, upozorňuje metodička doučování
Michaela Kučerová se věnuje doučování dětí především v sociálně vyloučených lokalitách. „Všechny děti chtějí spolupracovat, ale pro některé je to náročné,“ všímá si.
-
Kvůli pandemii si děti uvědomily, co je škola za poklad, říká ředitelka roku Gottfriedová
„Byli jsme dlouho zvyklí na to, že naším posláním vybavit děti informacemi a vědomostmi. Ale ukazuje se, že tohle nestačí.“ říká ředidelka roku Gottfriedová.
-
Následky distanční výuky? Není to tragédie, ale téměř 60 procent škol zaostává, ukázala studie
Distanční výuka během pandemie se podepsala na gramotnosti žáků. „Není to tak tragické, aby se mluvilo o ztracené generaci, ale musí se to dohnat,“ říká sociolog Prokop.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
