Miloš Šenkýř: Sčítáním přidělím peníze. Kam?
Ve všech diskusích kolem významu sčítání lidu zůstává stranou jeden velice důležitý fakt. Stále je jedním z klíčů pro dělení peněz ze státního rozpočtu mezi obce.
Je to pár let, co se mnohá města a obce snažily různými benefity přilákat k třeba jen administrativnímu přestěhování další obyvatele, aby přesáhla hranici, která jim zaručovala vyšší daňové příjmy.
Čtěte také
Od té doby se pravidla dělení daní změnila. Nezávisí tolik na velikostní skupině obce, ale hlavně na samotném počtu obyvatel. Proto právě teď, při sčítání lidu, je ten okamžik, kdy by radní měli připomínat: nezapomeňte uvést, že bydlíte u nás.
Je to paradox. V tuzemsku máme vedle sebe dva soupisy s počty obyvatel. Jeden vychází z informací o trvalém pobytu, tedy obrazně o tom, co máme v občanských průkazech. A druhý z toho, co vzejde ze sčítání lidu. Ten pak statistici upravují podle rovněž statistických údajů o narozeních, úmrtích či třeba o stěhování.
A ty dvě evidence se liší. Ano, toto sčítání nám možná ukáže, že máme až statisíce lidí, kteří žijí jinde, než mají v občanském průkazu. Že to jsou třeba lidé, kteří žijí v domě na venkově, ale drží si na sebe nájemní byt ve městě, který pak za vyšší sumu pronajímají a doufají, že na to majitel domu nepřijde.
Proč si to úřady nezjistí jinde?
Nebo třeba takoví, kteří se přehlásili, aby snáz získali pro dítě školku či „lepší“ školu. Nebo jsou z různých důvodů na takzvané úřední adrese, ale někde skutečně žijí.
Čtěte také
A tady je ten fakt. Daně ministerstvo financí dělí podle aktualizovaných údajů sčítání lidu. Tedy podle toho, co právě teď vyplňujeme. Najdeme zastánce toho, že je to dobrá metoda, najdeme její kritiky. Každý má kus pravdy.
Podstatné je, že ve sčítání máme vyplnit pravdivě obvyklý stav. Podle toho bude místo, ve kterém skutečně žijeme, dostávat peníze. Právě na ty nedostatkové školky, dopravu, kulturu či třeba střediska na odpady. Podle těchto údajů je možné uvažovat o stavbě nových silnic, posílení dopravy.
I to je jedna z odpovědí na otázku – proč si to vlastně úřady nezjistí jinde? Protože prostě nemohou.
Je to i jeden z paradoxních dopadů koronavirových opatření. Lidé se asi budou spíše držet na místě, které je pro ně domovem. Ten výsledek sčítání bude možná na konci roku pro některá města a obce šok. A budou přemýšlet, jak tu věc změnit. Pokud se ale nezmění zákony, další šance přijde možná až za deset let.
Autor je editor a moderátor Českého rozhlasu Brno
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
