Miloš Šenkýř: Jak usměrnit příval z Tetčic? Jednat rychleji

Pokud by měl běžný obyvatel České republiky ukázat na mapě, kde leží Tetčice, asi by hodně váhal. Přesto právě tato obec zasáhla do života statisíců, a možná milionů lidí. Ale abych byl spravedlivý, tak nejspíš jen několik obyvatel této obce.

Čtěte také

Miloš Šenkýř: Dvacet let, kdy se kraje sebeutvrdily

Spolek, který nese název Voda z Tetčic, vytrvale vstupuje do jednání o důležitých stavbách daleko za hranicemi této, o něco víc než tisícihlavé obce na Brněnsku. A jeho stížnosti sice mohou ukazovat na chyby při přípravě a povolování staveb. Ale znamenají ještě něco jiného. Stavby se oddálí o měsíce a někdy i roky. Nebo zcela zastaví, protože přijdou o nachystané a schválené peníze.

Zástupci spolku své postoje nijak nevyjadřují, aspoň veřejně. S médii prakticky nekomunikují. A dokonce úpravu stanov svého sdružení uvedli tím, že jsou postaveny tak, aby minimalizovaly zásah vnější společnosti do činnosti spolku.

Ten se dokáže vkládat do stavby dálnice na Vídeň, velkého městského okruhu v Brně i do dalších staveb. Jen na okraj, v těchto dnech utrpěl spolek porážku téměř na vlastním poli. Začala první část modernizace železnice Brno – Jihlava, která přes protesty spolku zasáhne i Tetčice.

Zkusit řešit věci v termínu

Pro představu, jak personálně silná Voda z Tetčic je – a jak velká skupina vstupuje do rozsáhlých staveb. V zatím posledním zápise z jednání schůze spolku jsou čtyři jména s dodatkem, že jde o nadpoloviční většinu členů.

Čtěte také

Miloš Šenkýř: Brněnská (jasná) volba – veletrhy, nebo Grand Prix?

Voda z Tetčic se v dosahu začíná pozvolna podobat brněnským Dětem Země. Jejich předseda Miroslav Patrik si vysloužil označení ekoteroristy a ničitele nejen dopravních staveb. Ale jedno mu upřít nejde: snaží se své kroky vysvětlovat, aktivně je veřejně hájit. Zatímco jeho souputníci nemají ani pořádně nalezené webové stránky.

Voda z Tetčic a Děti Země tak mohou být protipóly, stejně jako mohou své postupy neoficiálně konzultovat a ladit. Jedno jim vzít nejde: jsou skupiny lidí, které aktivita těchto spolků a oddálení staveb, potěší, stejně jako skupiny lidí, kterým řádně hýbnou žlučí. Tu druhou skupinu, i když to nedokážeme fakticky, jde alespoň logicky považovat za větší.

Čtěte také

Miloš Šenkýř: Sedmikrásky v popelnici

Můžeme se ptát, jaké právo má jakási Voda z Tetčic mluvit do podoby velkého městského okruhu v Brně. Naše zákony tak jsou nastavené. Ale stejně logické je, když politici hledají cesty, jak zejména důležité dopravní stavby zrychlit. Na stole jsou speciální stavební úřady, vyvlastňování a další nástroje. A také – byť poslanci stále ještě neprojednaný – návrh na zvýšení soudních poplatků.

Jedna možnost by možná aspoň trošku vzala potížistům – nikoli tedy těm skutečně konstruktivním oponentům – vítr z plachet. Zkusit řešit věci v termínu.

Někdy v tom už teď daném, což je třeba správní řád, a jinde správný nástroj najít, a to i pro následná soudní projednání. Soudy jsou nezávislé, ale stejně jako mají předepsané třeba lhůty pro rozhodnutí o volebních stížnostech, mohou je dostat i pro další oblasti.

Miloš Šenkýř|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Což by měly uvítat i ty nespokojené spolky. Protože je-li jejich cílem ochrana veřejných zájmů, musí být za rychlost vděčné.

Pokud je jejich cílem dát členům zábavu, budou ji mít „koncentrovanější“. A je-li jejich motivací projekty prostě zdržovat (nebo tím dokonce vydírat), neuspějí. Čas bude hrát proti nim.

Autor je editor a moderátor Českého rozhlasu Brno